„Neromové vychází dobře s penězi. Umí šetřit. Cikáni ne a rádi si dopřávají. Máme to v kořenech. Když předci kočovali, věděli, že dnes sice nic není, ale zítra se něco vydělá a žilo se ze dne na den. A v tom žije spousta cikánů dodnes. Každý den navařím čerstvé jídlo, ale ostatní kolegyně většinou jedí třeba zbytek z včerejšího oběda anebo chleba s máslem. Našetřit na něco většího je pro nás velký problém," říká jedenatřicetiletá Klára Berkyová. Je tváří úvodní internetové stránky občanského sdružení Český západ, které se v regionu okolo Toužimi stará o lidi v sociálně vyloučených lokalitách. Jde hlavně o Romy.

Romka Klára Berkyová dnes pracuje ve sdružení Český západ, které je často dáváno za příklad dobré sociální práce s Romy, jako asistentka pro práci s dětmi. Taková vychovatelka, co se stará, aby se děti kvalitně zabavily a nemyslely na lumpárny. V Dobré Vodě žije v paneláku, o jehož romské obyvatele se sdružení začalo starat nejdřív. „S maminkou jsem se sem přestěhovala, když mi bylo třináct let, z Bezděkova, což je asi pět kilometrů odsud. Takže dokážu porovnat. S Romy se tady díky sdružení udála velká změna k lepšímu. Víc nad věcmi přemýšlí," říká.

SLEDUJEME téma Romové
Zakladatel partaje Romů má plán: Budeme tu pro všechny slabé
Ministr Dobeš: To je lež, že kvůli Romům ruším zvláštní školy
Starosta Nového Boru vyzýval školáky, aby neřešili spory násilím
Nová romská strana: Ukázali jsme, že násilí není cestou k vyjádření nespokojenosti

Z nepokojů na severu Čech má strach. „Snad to dobré soužití, co tady máme, nezničí jedna či dvě bitky ve městě. Romským problémům ve městě se měla věnovat větší pozornost mnohem dříve. Na druhou stranu se mi moc nelíbí, že i někteří Romové vyvolávají násilí. Pak nás nahází do jednoho pytle a naše snahy přijdou vniveč," pokračuje. O svých názorech a aktivitách sdružení hovoří na různých konferencích, ale promlouvala s poslanci i ve sněmovně.

Romové chtějí makat

„Nelíbí se mi, když lidi říkají, že Romové nechtějí pracovat. Je spousta Romů, co pracovat chce, ale nedostane příležitost. Já pracuju, ale manžel nemůže sehnat práci. Udělal si řidičák na traktor, pak na úřadu práce v rámci rekvalifikace na náklaďák, narvali jsme do toho peníze a nic. Když zaměstnavatel vidí, že je Rom, nechce ho. Prostě si neškrtne. Tady opravdu práce není. Statky v okolí zrušili, fabriky mají plno. Ve městě je to jednodušší," dodává.

Další příběhy ZDE
Ódésačka ze zoufalství pobije desítky ptáků. Dluží statisíce
Vysokoškolačka, katolička: Za hodinu prostituce mám tři tisíce. Do Tesca nejdu
Místo rohlíků gumy. Děkujeme, odcházíme, vzkazují vládě už i pekaři
Nejsme zboží ze sekáče. Všechno nám berou, zvedli hlas důchodci

Nicméně s kritikou míří i do vlastních řad. „Neříkám, že je všechna chyba na neromech. Chyby jsou na obou stranách. Někteří lidé mají opravdu zažito, že je lepší pobírat dávky než chodit do práce. V práci totiž nedostanou o moc víc a ještě utratí na jízdném. Nevidí to, že po zapracování budou brát víc a další výhody, které práce obnáší," vysvětluje. Před tím pracovala pět let u faráře v nedaleké Toužimi jako pomocnice. Navařila, poklidila a dokonce tam mohla mít s sebou i malé dítě v kočárku. Právě tam se jí prý hodně rozšířily obzory a předloni si dodělala devátou třídu, čímž ukončila základní vzdělání.

„Kdybych měla v mládí rozum jako dnes, tak si víc než dvě děti nepořídím. Jde totiž o to, aby se člověk dokázal o děti i dobře postarat. Kdysi jsme si naivně myslela, že budu doma, starat se o děti a manžel mě bude živit. Jenže ono to tak nefunguje. První dceru jsem měla v patnácti a pak každé další dítě po dvou letech," říká máma od dvou dívek a dvou kluků. Teprve
nedávno si dodělala řidičák a inspirovala tím vlastně celou romskou komunitu v Dobré Vodě. Právě tam je znát, jak může být soustavná a dobře odváděná sociální práce užitečná.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE