Ukázal mimo jiné například to, že mladší děti (v tomto případě ve věku 12 až 15 let) považují peníze za výtah k dospělosti. I když utrácejí spíš za dobné věci, hlídají si bedlivě všechny slevy. jejich cílem je být bohatý, mít dům a auto.
Průměrná týdenní útrata studentů ve věku 12 až 26 let je, jak průzkum ukazuje, 1 066 korun. Zatímco však mladí ve věku 12 až 17 let utratí týdně zhruba 296 korun, od 18 od 26 let je to 1440 korun. Pokud jim peníze dojdou, nejčastěji si půjčují u rdičů. případně u bank. nebankovní instituce v tomto věku odmítají zcela.
S hospodařením s penězi pak souvisí i to, jaký vztah má rodina, v které dítě (mladý člověk) vyrůstá, ke kapesnému. Podle 40 procent dotazovaných by mělo být dětem vypláceno už od nástupu do školy. Třetina rodičů se však přiklání k výplatě kapesného až od druhého stupně základní školy, každý pátý dotázaný se domnívá, že kapesné dítěti náleží až od střední školy či učení. Dobrou zprávou je to, že kapesné odmítají úplně pouhé čtyři procenta rodičů.
Čtěte také:
Přes to, se však tři čtvrtiny rodičů domnívají, že vstupem na vysokou školu by mělo být automatické pro mladého člověka to, že bude chodit na brigády.
Mají děti příspívat na domácnost - ano či ne?
Průzkum se však zabýval také tím, že zatímco dříve byl trend mladých lidí co nejrychleji se osamostatnit, dnes děti zůstávají u rodičů často až do třiceti let. Ti od nich přitom požadují příspěvek na domácnost až od jejich nástupu do práce. Podle poloviny rodičů však dnešní děti hospodařit a zacházet s penězi neumějí.
Čtěte také:
Několik statistických čísel o populaci mladých Čechů
Ve věku 12 až 17 let žije v současné době podle ČSÚ 631 584 dětí. Ve věku 18 až 26 pak 1 258 643 mladých lidí. Z nich po skončení učiliště nebo střední odborné školy či gymnázia jde na vysokou školu 60 procent. Dvě stě tisíc zbývajícíh pak nastupuje do svého rpvního zaměstnání. Jejich cílem je si užívat, budouvat kariéru, rodinu odsouvají ke třicítce. Ovšem přesto se v ČR každoročně narodí matkám mladším 18 let dva tisíce dětí.
Přehled o rodinných financích jako nezbytná nutnost?
Polovina všech rodičů je toho názoru, že by děti na všech úrovních vzdělání měly mít základní přehled o rodinných financích, aby věděly, jaké jsou finanční možnosti rodiny. Zároveň však přiznávají, že je neinformují. A přestože 90 % rodičů nepovažuje finanční odměnu dětem za dobré známky a pomoc v domácnosti za vhodnou motivaci, třetina z nich je takto odměňuje.
Čtěte také:
„Na finanční odměnu za dobrý prospěch a pomoc v domácnosti nepanuje mezi rodiči jednotný názor. Někteří v ní vidí jedinou motivaci dnešních dětí, jiní jsou toho názoru, že si děti zvyknou dostávat za všechno odměny," říká Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB. Přesto je takto motivují k lepším výsledkům. „Žáci 1. stupně nejčastěji dostávají odměnu mezi 50 a 100 korunami, žáci 2. stupně 100 - 200 korun, středoškoláci 50 - 100 korun. Vysokoškoláci pak od rodičů dostávají 500 korun a více. Zde však nejde o odměnu za složení jedné zkoušky, ale například za úspěšné ukončení semestru."
Čtěte také:
A s jakými penězi vlastně mladí disponují? Téměř polovina dětí na prvním stupni nedostává žádné kapesné, 21 % měsíčně do 100 korun. Děti na druhém stupni nejčastěji dostávají měsíční kapesné mezi 200 - 300 korunami. Téměř polovina středoškoláků dostává mezi 300 - 700 korunami. „Vysokoškolákům už rodiče v 18 % kapesné nedávají, protože si jejich potomek vydělává na brigádách díky částečnému úvazku," doplnil Ondřej Škorpil.Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
