Reforma vysokých škol vyvolává v poslední době různé reakce. Svou nespokojenost dali najevo nejen studenti, ale i rektoři. Jaký je Váš pohled na tyto události?

Vy říkáte, že vyvolává různé reakce. Musím říci, že slyším reakce jedny. Reakcemi našeho akademického světa jsem skutečně mimořádně pobouřen. O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu, se nemusíme přesvědčovat. Každý ví, že školy usilují primárně o extenzi počtu studentů a o extenzi vědeckých a pedagogických titulů u svých učitelů, o tom si štěbetají vrabci na střeše, nebo-li reforma je nezbytná.

Chtěl bych říci, že jsem velmi pobouřen tím, co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje. Jsem velmi rád, že se k tomu jasně vyjádřil i premiér Nečas, protože já jsem za každou cenu nechtěl být prvním, kdo do tohoto vstupuje. Je potřeba říci jednu jasnou věc, naši akademici se musí jednoznačně rozhodnout. Nemohou bojovat na několika tématech současně, když jsou navíc ta témata naprosto protikladná. Nemohou bojovat proti školnému a současně chtít maximální akademickou svobodu a plné rozhodování o vysokých školách. Pokud vysoké školy touží po naprosté nezávislosti na státu, pak by samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků, to je elementární aritmetika. To by měl automaticky říci každý, kdo nad tím alespoň trošičku přemýšlí.

Chtěl bych připomenout některým našim velkým akademikům, že debata není o soukromém školství. Debata je o veřejném školství. Pokud by šlo o soukromé školy, kde si studenti platí plné školné, pak ať mají akademici právo rozhodovat, jak uznají za vhodné. Ale to, co předvádějí dnes, je falešná hra na akademickou svobodu. Pohybujeme se ve světě veřejného školství, které platí stát, respektive daňový poplatníci, a proto také stát musí mít právo, aby o něm rozhodoval či spolurozhodoval. Nechme tedy této falešné hry na akademickou svobodu. Je naprosto nedůstojná a mě velmi pobuřuje.

Český rozhlas 1 – Radiožurnál, 24. 1. 2012