Jakl uvádí, že on sám podporoval ideu amnestie již mnoho měsíců, ne-li déle. „Zdálo se mi, že je už konečně třeba něco nahlas říci k současné praxi policie, státních zástupců, soudců a také zákonodárců ve věcech trestního práva. Jsem rád, že se nakonec pan prezident pro ni rozhodl. Měl pro to jistě své důvody, vyhlášení amnestie je ryze individuálním aktem,“ píše v komentáři pro ParlamentníListy.cz Jakl.

Celé vyjádření Ladislava Jakla pro ParlamentníListy.cz ZDE

Amnestie je součástí demokratických systémů

Jakl uvádí, že prezidentovy důvody byly určitě odlišné než jeho. Sám Jakl argumentuje tím, že amnestie je stabilním článkem nejen našeho ústavního systému, ale i všech známých demokracií. „Není správné ji nadužívat, není správné ji dávat očekávatelně v pravidelných intervalech a není správné s její pomocí řešit stav vězeňství,“ říká Jakl.

Smysl amnestie vidí v něčem jiném. Jedná se podle něj o mimořádný krok pro mimořádné chvíle. „A je to příležitost, jak říci něco zásadního o našem trestním právu a o justiční praxi. Prezident v našem ústavním systému nemá zákonodárnou iniciativu a nemůže tedy navrhovat zákony či jejich změny. Ani zákon trestní. Nemá ani pravomoci metodicky řídit vyšetřovací a soudní mechanismy. Což je dobře,“ říká Jakl.

Neúnosně se vlekoucí případy likvidují životy lidí

Amnestie ale podle Jakla poskytuje prezidentovi pádný nástroj k tomu, aby sdělil, co si o těchto tématech myslí: „Co si myslí o zavírání za kdejaký bagatelní čin, protože to je soudcovská rutina. Co si myslí o neúnosně se vlekoucích případech, které jsou i třeba deset a více let likvidačním momentem životů mnoha lidí. Ti se léta nedočkají spravedlnosti, přičemž soudci nemají sebemenší motivaci, aby s tím něco dělali, navzdory mezinárodním úmluvám, které nám ukládají uzavřít stíhání v dohledném čase. Co si myslí o nepoměru mezi tresty za činy směřující proti zdraví a životu a tresty například za nedbalostní činy.“

Jakl připomíná, že od poslední amnestie uplynulo 15 let a disproporce v této oblasti se za tu dobu nakumulovaly natolik, že čas pro jejich řešení podle něho nazrál.

• SLEDUJEME téma: Amnestie

Kritéria amnestie

Amnestie by se měla týkat zhruba sedmi tisíc osob. Prezident kupříkladu promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok. Amnestie se vztahuje i na zbytky těchto trestů.

Prezident Klaus dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky lidem, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let. Musí být také zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let.