Když chcete přilákat novináře na tak banální událost, jakou je tiskovka k údajně zfušované rekonstrukci Karlova mostu, potřebujete mediální hvězdu. Primátora Pavla Béma. I když nakonec nepřijde a účast omluví půl hodiny předem, lidí nalákáte dost. Místo Béma pak stačí jiná atrakce. Sestup do historických prostor nitra mostního pilíře.

Atrakce ale končí záhy, v žádných historicky cenných prostorách se nenacházíme. „Zde na tomto místě chceme demonstrovat, že most prošel mnoha rekonstrukcemi, včetně velmi necitlivého zásahu koncem dvacátého století," říká radní pro kulturu Ondřej Pecha z ODS. Demonstruje to na cihlové klenbě nad hlavou, ta doslova září novotou. Klenby mostních oblouků jsou pro změnu zalité betonem.

Byla tu také železobetonová deska

Místo nich tu donedávna byla železobetonová deska, plnící funkci izolace. Právě díky ní do mostu zatékalo. „Bylo tu plno vody a hustá mlha, teď se tu stabilně drží necelé tři litry," dokazuje účinnost aktuální rekonstrukce radní.

Pokuta z Plzeňského kraje prý lidem, kteří se na rekonstrukci mostu podílejí, přišla jako blesk z čistého nebe. „Je to velmi nefér, oni nevzali v potaz jedinou připomínku z naší strany. Včetně odborných názorů stavebně-historických expertů," stěžuje si Pecha. A v kritice přitvrzuje. Plzeňský kraj prý mohl pojmout celou záležitost jako šanci obohatit krajský rozpočet.

Za demolici bychom dostali pokutu jen o něco vyšší

„Udělili nám pokutu 3,250 tisíc korun. Za zničení památky přitom mohou dát maximálně čtyři miliony. Takže kdybychom most odstřelili, dostali bychom o 750 tisíc víc, my se jej ale snažíme pouze zrekonstruovat," připomíná radní.

Atmosféru v novodobém interiéru 700 let starého pilíře dokreslují fotografie z roku 1892. Tehdy Prahu postihla velká voda a vzala sebou i tři mostní pilíře, v jednom z nich se nyní tisková konference odehrává. „Mám problém s tím, co je vlastně na mostě autentické. I koryto řeky je v jiném stavu než před sedmi sty lety. A my se mu musíme přizpůsobit. Sůl z chodníků, kterou každou zimu nanášíme na mostovku, také kameníci z doby Karlovy neznali. My na ní ale reagovat musíme," vysvětluje Jiří Šejnoha ze stavební fakulty ČVUT.

Brusný kotouč a dláto jsou ještě šetrné

Průběh rekonstrukce sleduje profesor Šejnoha se svými kolegy od počátku, problémy se prý řeší okamžitě na místě. „Třeba jsme zjistili, a kameníci nám to potvrdili, že brusný kotouč a dláto je nejšetrnější způsob, jak zábradlí na mostě rozebrat. Když do toho budete bušit kladivem, ten kámen se rozpadne. Nepojí ho totiž malta, ale beton ze sedmdesátých let, ten je pevnější než pískovec," dodává.

Hlavním úkolem je prý zdokonalení hydroizolace mostu, která se zásadně pokazila hlavně v sedmdesátých letech minulého století. „Ve čtrnáctém století hydroizolace neexistovala, proto stavěli z pískovce," kontruje jedna z přítomných odpůrkyň.

Bude mnohem více neautentických zásahů

Ta nejtěžší fáze rekonstrukce ale most teprve čeká. Po zpevnění pilířů po povodních nyní probíhá hydroizolace. Poté začne daleko složitější fáze. „Tou je oprava pláště mostu. Znamená to i úpravu kleneb mostních oblouků. Zde bude mnohem více neautentických zásahů," dodává Šejnoha s pohledem na zabetonovanou klenbu vedlejší mostní komory.

Po té se bez obav prohánějí fotografové, netušíce, že pod nohama mají sotva padesát centimetrů kamenných bloků spojených maltou z konce devatenáctého století, to vše narušené několika desítkami let tramvajového a automobilového provozu.

Související:
Oprava Karlova mostu je zfušovaná. Praha má zaplatit pokutu 3 miliony

Foto: Hans Štembera