Od minulého týdne všichni debatují, jaké změny ve světové politice přinese volba nového amerického prezidenta. Co očekáváte vy?
Už během minulého mandátu Donalda Trumpa v roli prezidenta Spojených států amerických kladl velký důraz na posílení vnitřní bezpečnosti v rámci migrace a také ekonomickou situaci běžných Američanů. To je třeba očekávat i nyní, třeba i na úkor obchodní situace států Evropské unie, i České republiky. Navíc Donald Trump vstupuje do úřadu prezidenta politicky posílen i na úrovni Kongresu a Senátu, bude tedy moci realizovat více svých vizí. Z hlediska geopolitického je vidět, že se hodlá hlavně „bavit“ se silnými hráči světové politiky, ukončovat vojenské konflikty, které nevidí jako přínosné pro obchodní bilanci USA (viz Ukrajina).
Přípravou odstoupení od klimatické dohody ukazuje větší náklonost zájmům byznysu a lze očekávat návrat k tradičním energetickým zdrojům, zvýšené těžbě zemního plynu a ropy na území USA a zlepšení podmínek pro podnikání. To může v Evropě prohloubit problém s přesunem sídel firem a pracovních míst do Ameriky. Na státy obchodující s USA budou uvalena cla, aby tak mohl plnit své sliby vůči voličům. Zajímavý je i plánovaný post pro nejbohatšího Američana Elona Muska, který bude mít na starosti efektivitu vlády.
Trumpovi odpůrci už se posmívají, že jeho výrok o ukončení ukrajinské války 24 hodin po zvolení nevyšel. Co ale můžeme nadále čekat v této válce, kde i bez Trumpa sílí názory, že je třeba ji ukončit?
To byla předvolební nadsázka, kterou tak i jeho voliči brali. K ukončení války musí být souhlas obou válčících stran a já pevně věřím, že konflikt ukončí rychle. Ještě nebyl prezidentem jmenován, to je plánováno na 20. leden. Jakkoli na Ukrajině oficiálně vyhlášená válka nebyla, a to žádnou ze stran konfliktu, to je třeba připomenout. Nicméně de facto probíhá. Povolební žertíky od Trumpovy rodiny typu, že prezident Zelenský přijde o kapesné za 38 dní, naznačují přetrvávající postoj, ale i to, že zvolený prezident Trump respektuje dobíhající prezidentský mandát Joea Bidena a nechce řešit takto závažné otázky ještě před oficiálním převzetím mandátu. Postoj Donalda Trumpa opravdu dává prostor úvahám, zda Ukrajina nepřijde o ještě větší území a obyvatelstvo dalším pokračováním v konfliktu. Říkám už dlouho, že nevidím jako reálné, že by Ukrajina vyhrála nebo aby to byla alespoň remíza.
Vidíme také názorové posuny vlády Petra Fialy. Před dvěma lety vykřikovali, že Rusko se musí stáhnout z Krymu a Donbasu, jinak že to je prohra západu. Nyní tvrdí, že si o příměří musejí rozhodnout Ukrajinci sami i za cenu ztráty území, třeba dočasně, a také o tom, že vznikne s největší pravděpodobností demilitarizovaná zóna po celé délce hranice a Ukrajina může zapomenout na členství v NATO na minimálně 20 let. Takže Ukrajině západ nasliboval „hory-doly“ a výsledek je sta tisíce mrtvých na obou stranách, korupce na Ukrajině, krize v Německu, mizerná podpora Francie a sporná a nedostatečná muniční iniciativa. K tomu 9 milionů uprchlých Ukrajinců do cizích států.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo