Filibustering nebo také filibuster znamená velmi dlouhou řeč v zákonodárném sboru, jíž se menšina snaží zdržovat nějaké rozhodnutí většiny a donutit ji tak k novému jednání a kompromisu. Jedná se o techniku obstrukce.

V Senátu USA - na rozdíl od Sněmovny reprezentantů - není délka senátorských vystoupení obecně omezena a k usnesení o jejím zkrácení je třeba 3/5 většina hlasů, což v praxi filibustering umožňuje. Rekord délky drží senátor S. Thurmond z Jižní Karolíny, který 28. srpna 1957 mluvil bez přestávky 24 hodin a 18 minut, aby zabránil přijetí zákona, který měl usnadnit výkon volebního práva Afroameričanů. 15 hodin mluvil H. P. Long roku 1935 a v roce 1992 hovořil a zpíval A. D´Amato 15 hodin dokonce před televizními kamerami.

Jako obstrukce a nátlakový prostředek se ovšem nekonečné mluvení užívalo už ve římském senátu a vyskytuje se občas také v britském parlamentu (H. Brougham mluvil roku 1828 bez přestávky 6 hodin, J. Golding roku 1983 s přestávkami celkem 11 hodin). Čeští poslanci podobně blokovali v 19. století jednání Říšské rady, stejně jako němečtí poslanci jednání Českého sněmu. V jiných parlamentech se k podobnému účelu používá například podávání tisíců pozměňovacích návrhů, v japonském parlamentu provokativní zdržování tajných hlasování a podobně.

(Zdroj: wikipedia)

Související:

• Ve sněmovně se "čtou telefonní seznamy" už dvanáct hodin

• Pusťte domů zaměstnance nálevny, opozici dojde síla, žádal Kalousek


Jednání sněmovny: Více ČTĚTE ZDE