Milan Richter z ODS je přes relativně mladý věk zejména v pražské politice známým jménem. Náměstek primátora hlavního města dostal od letošního roku na starosti kontroverzní projekt Opencard. Slyšet ale o něm bylo, už když vykonával funkci radního pro kulturu. Navrhoval tehdy změnu grantového systém, kvůli níž byl na čas s řadou divadelníků na ostří nože.

Server ParlamentniListy.cz zajímalo, jak to bylo tehdy, i jak je to teď. Proč by si měli Pražané pořizovat Opencard? Jak to vypadá se spory uvnitř ODS? Či troufl by si Richter znovu na kulturu?

Jak často se vás někdo ptá na projekt Opencard?

Poslední dobou Opencard řeším opravdu denně. Přes den, po nocích, pořád.

Vy osobně máte svou Opencard?

Mám ji a myslím, že se bude hodit každému.

A k čemu ji používáte?

Zatím do knihovny a hlavně k parkování. MHD tolik ne, protože jezdím spíše autem.

Máte ji tady u sebe?

Nemám. Nechal jsem doklady v autě.

V současnosti se po Praze objevují billboardy propagující Opencard. O kampani však nikdo moc nechce mluvit. Mohl byste objasnit, kdo danou kampaň platí a jestli Haguess v této věci nějak komunikuje s magistrátem?

Co stoprocentně vím, je, že město tuto kampaň neplatí. Ďaňové poplatníky to tedy nestojí ani korunu. Haguess si tuto kampaň zadal, aby zlepšil obraz Opencard, ale bohužel nic bližšího k tomu nevím. Vnímám to jako kampaň soukromé společnosti.

Takže Haguess kampaň platí z prostředků, které už od magistrátu dostal?

Haguessu se přestaly proplácet faktury někdy v roce 2008. Od té doby městu vznikla městu povinnost zaplatit kumulovanou částku zhruba 150 milionů korun a za karty, které Haguess vydá až do úrovně 650 tisíc kusů, byl nárok Haguessu na dalších 120 milionů. Tím, že jsme vyjednali dodatek ke smlouvě, který ji fakticky zlevnil, jsme ze zmíněných 150 milionů korun ušetřili 50 milionů a do budoucna místo 120 milionů je nárok Haguessu nula. Takže jsme uspořili 170 milionů korun. To je výsledek práce, kterou jsem od února udělal.

Jinými slovy, kde vzal Haguess peníze na probíhající kampaň, nevíte.

Předpokládám, že ty peníze vzali ze svého zisku. Ale těžko mohu vidět do hospodaření soukromé společnosti.

Pavel Bém letos v únoru v pořadu Fakta Barbory Tachecí říkal, že během března naběhne dalších sedm funkcionalit Opencardu. Březen skončil a zatím jsem žádné nové funkcionality nezaznamenal...

Je vypracovaný materiál, který se jmenuje Rozvoj Opencard pro rok 2010 s přesahem do roku 2011. V něm jsou vyjmenovány funkcionality přesně tak, jak budou nabíhat.

SOUVISLOSTI:
Bém: Jančíka respektuji a Opencard je nejlevnější v Evropě 

Ale co těch Pavlem Bémem zmíněných sedm funkcionalit v průběhu března?

Ten rozhovor jsem neviděl, takže nevím přesně, které funkcionality Pavel Bém myslel, ale těch věcí je několik.

Pro mě asi nejzásadnější je klouzavý kupon na MHD. V současnosti máte roční kupón, který platí od ledna do prosince nezávisle na tom, jak dlouho z uvedené doby skutečně v Praze trávíte. Díky klouzavému kuponu budete moci v průběhu roku minimálně na dobu 14 dní, maximálně na dva měsíce platnost kuponu přerušit. Poprvé tak budete moci na jízdném v Praze ušetřit až 17 procent, což je zhruba 800 korun.

Není minimum 14 dní příliš dlouhá doba? Řada lidí jezdí na dovolené na týden či méně a této funkce tak vůbec nevyužijí...

Přes léto si myslím, že dovolené jsou delší. Samozřejmě třeba v zimě je dovolená na týden, ale to bychom pak mohli spekulovat, jestli to nelze zavést na víkendy nebo na dny a zde je třeba počítat s tím, že to také stojí nějaké náklady.

Tento klouzavý kupon má být v provozu kdy?

Od prvního července.

Co dál by měla Opencard umět, aby nebyla jen "lepší tramvajenkou"?

Druhý zásadní bonus je městský slevový program. Hovoříme o galeriích, muzeích, divadlech, galeriích, památkách, zoologické, botanické zahradě...

Kolik subjektů se do tohoto programu zapojilo?

Je to kolem 30 subjektů a slevy se pohybují od 5 do 50 procent, přičemž ty největší slevy jsou na památky. Tato funkcionalita začne fungovat od dubna, v červnu to pak půjde ve všech organizacích. A pak je tu komerční slevový program, který začíná také od dubna s tím, že se jednotliví partneři samozřejmě mohou přidávat, kdy budou chtít.

Jak se budou tito partneři vybírat?

Bude to na základě poptávkových výběrových řízení, kdy my řekneme, nabídněte nám, jakou slevu dáte na Opencard...

A co z toho ten podnikatel bude mít?

Dostane za to potenciální kmen uživatelů Opencard, dnes 400 tisíc, do dvou tří měsíců to bude 650 tisíc karet. A máme kategorie jako cestování, volný čas či auto-moto, v nichž budeme postupně hledat, kdo dá Pražanům největší slevu na Opencard.

Pak je tu trojdenní turistická karta kobinovaná se slevami v hotelech, galeriích a jinde. Podobný model jako funguje ve Vídni nebo v Londýně. Tato karta bude narozdíl od Opencard zdarma. A je to také jeden z nástrojů, který bude celému projektu generovat příjmy. Toto spouštíme v červenci 2010.

V neposlední řadě máme projekt studentské karty. Na Opencard by měla být studentská karta pro střední a vysoké školy.

Něco jako ISIC karta?

Je to na stejné bázi, s provozovateli ISIC komunikujeme. Chceme obě tyto karty spojit dohromady. Bude to softwarově složité, takže pilotní projekt se začne rozjíždět v září.

Zaregistroval jsem plán, že by se Opencard mohlo platit ve fastfoodech jako McDonald's či KFC. Toto je jak daleko?

To je další plán, aby se Opencard stala platebním nástrojem, tedy jakousi mikropeněženkou. Zatím hledáme strategického partnera. Chceme založit dceřinou akciovou společnost dopravního podniku, do které se fakticky převede Opencard a vypsat výběrové řízení na partnera, který má bankovní licenci. Účtovat jednotlivé platby totiž může jen banka.

Tady se ukáže, jakou hodnotu má projekt Opencard, protože za akcie zmíněné společnosti samozřejmě budeme chtít peníze. Dnes každý říká, že jsou to vyhozené peníze, ale až tady se ukáže, jakou má ten projekt cenu.

A kdy se toto má udát?

Velmi optimistický termín pro založení zmíněné akciové společnosti je září 2010. Do té doby bude třeba ocenit projekt Opencard kvůli vložení vkladu. Stejný model funguje v Londýně, kde je entita Travel for London ve spojení s bankou Barclay's.

Jste zatím výhradně spjat s komunální politikou, neuvažoval jste už o změně? Například o vstupu do sněmovny?

Do sněmovny ne, komunální politika mě baví a procházím v ní postupnými kroky...

Takže dalším postupným krokem by mohla být sněmovna...

Samozřejmě neříkám, že ne, ale pro tyto volby ani nejsem na kandidátce.

A za čtyři roky?

To je ještě na jakékoli úvahy strašně daleko.

Zůstaňme tedy u pražské politiky ODS. 15. dubna se bude konat mimořádný sněm... Co se na něm podle vás bude dít?

Ten sněm není mimořádný, v této době tradičně probíhají regionální sněmy. Základními tématy budou senátní volby, systém pro sestavení kandidátky do zastupitelstva Prahy, ten se musí projednat a schválit, protože nás na podzim čekají komunální volby. A pak tam jsou obligatorní záležitosti jako rozpočty atd. Ostatně na poslední regionální radě se nedělo nic mimořádného, šest oblastí chtělo svolat sněm a ostatní se k tomu jednomyslně připojily.

Když všechno šlo tak hladce, proč Pavel Bém zpočátku nechtěl slyšet o tom, že by se sněm měl konat?

Nevím. Ale nemyslím si, že by to tak bylo.

V únoru v médiích říkal: "Mimořádný sněm dva měsíce před volbami, to přece nikdo nemůže myslet vážně."

Ale toto opravdu není mimořádný sněm. Musel by být tak jako tak, už jen kvůli kandidátkám, kvůli Senátu, kampani...

Nicméně někteří kritici vedení pražské ODS, například poslanec Marek Benda, říkají, že se na tomto sněmu budou určitě probírat i pozice lídrů pražské ODS.

Samozřejmě, ta diskuse vzniknout může a kdokoli také může navrhnout rozšíření programu. Uvidíme na samotném sněmu. Ale na zmíněné regionální radě žádné takové hlasy nepadly.

Je možné, že by se hlasovalo o pozicích Pavla Béma nebo například Milana Jančíka, které právě Marek Benda zmiňuje?

Neoficiálně jsem to slyšel, ale znovu opakuji, že na poslední regionální radě byli zástupci všech oblastí a nikdo takový požadavek nevznesl.

Jak se dnes díváte na vámi připravovaný grantový systém v době, kdy jste byl radním pro kulturu?

Systém, který dnes funguje, je do značné míry ten, který jsem připravil. Peníze rozdělují odborníci, což jsem zavedl já. Ať mluvíme o zdůvodňování či nezdůvodňování grantů, ať mluvíme o hodnocení, kdy odborníci bodují jednotlivé projekty, které když překročí určitou hranici, mají nárok na dotace... Jde o body, které jsem navrhoval. Systém dnes omezuje neustálé nafukování finančních potřeb do budoucna.

Nicméně magistrát dal od vámi prosazovaného návrhu dotací na prodané vstupenky ruce pryč...

Dotace na prodanou vstupenku byla jen jedna čtvrtina rozdělování peněz v daném systému. Ten názor neuspěl, ale dodnes si myslím, že to mělo a má smysl.

Ovšem co protiargument, že zavádění takového mechanismu divadla stimuluje, aby produkovala spíše tuctovou, masovou zábavu, než se snažila o hledání nových forem?

Ale takto to není. Je třeba nastavit správně dotaci na vstupenku a dopilovat ji. Tento systém fakticky funguje v rámci USA, zapravdu mi v něm dala i Evropská komise, která řekla, že se prostředky u nás rozdělovaly diskriminačně a tento systém to napravuje. Kvůli zmíněnému diskriminačnímu rozdělování peněz navíc hrozilo, že by jednotlivé subjekty musely zpětně vrátit prostředky, které dostaly za poslední dva nebo tři roky... A to by samozřejmě znamenalo zánik drtivé většiny divadel.

Vy osobně chodíte rád do divadla či do kina?

Do kina bohužel nechodím, protože na to nemám čas. Do divadla občas. Od té doby, co jsem dostal na starosti Opencard, nestíhám ani to. Jinak ale samozřejmě chodím, hlavně na premiéry.

Na čem zajímavém jste naposledy byl?

To si nepamatuji. Bohužel. Čas letí moc rychle.

Vzpomínáte si na některá dílka, která o vás v časech protestů proti změně grantového systému vytvořili vaši kritici?

Vzpomínám. Třeba v Semaforu o mně byla hra Děti kapitána Granta.

Viděl jste ji?

Neviděl, ale podíval bych se rád.

A co jste říkal na video, ve kterém jste byl nastříhán s Miloušem Jakešem? Viděl jste ho?

Viděl. Dobré, byla to legrace.

Nevadilo vám, že jste dáván do souvislosti právě s Jakešem?

Ne. Bylo to samozřejmě období největšího boje. Ale když už se situace zklidnila, nakonec jsme si sedli v hospodě a vesměs mi i ti divadelníci dali za pravdu. Problém byl asi v tom, že v oné krizi došlo k určitému nepochopení pramenícího z toho, že došlo ke střetu dvou světů. Já jsem technokratický typ člověka, zajímají mě hlavně čísla, zatímco kulturní svět je jiný, jde v něm mnohem víc o emoce. Když se tyto dva světy střetly, na čas to zablokovalo vzájemnou komunikaci.

Znamená to, že pokud by se v budoucnu objevila nějaká kulturní výzva, nechal byste ji jako technokrat jinému politikovi?

Teď mám na starosti Opencard, ale nikdy neříkej nikdy. Nejsem sice vzdělán v oblasti kultury, ovšem kdo také může říct, že je? Kultura je tak rozmanitá a široká, že žádná renesanční osobnost na tomto poli neexistuje. Buď je někdo divadelník, nebo má FAMU, nebo je výtvarník, ale celý ten vějíř je zkrátka velmi široký. A pak si také myslím, že platí příklad: Dobrý ředitel nemocnice většinou není doktor, ale manažer a ekonom.