Dva oprýskané domy na pokraji obce Horní Suchá se příliš neliší od těch ostatních. Jen před domem postává skupinka Romů a diskutuje. Pokud člověk ale vejde dovnitř a projde tmavou zanedbanou chodbou, dostane se přímo do mateřské školky. Ta je totiž umístěná v jedné z budov, kde komunita bydlí. Do školky se kolem deváté hodiny postupně trousí děti a mezi nimi i pětiletá Adéla. „Mám starý telefon, ale funguje, je tam karta. Můj brácha má také telefon, ale teď ho dal do zastavárny, aby měl peníze. Neměli jsme co jíst,“ vypráví Adéla, sahá po papíru a začíná vybarvovat omalovánky. Do školky ji doprovází i její matka Věra.

„Žijeme tady od dubna. Předtím jsem bydlela v Karviné na ubytovně. Tam nás ale hodně hlídali. Byla tam taková ochranka, která nás pořád chodila kontrolovat. Často přišli nečekaně a zbytečně nás kritizovali. Na pokoji jsme neměli vařiče, takže jsme používali společnou kuchyň,“ postěžovala si ParlamentnímListům.cz paní Věra. Sama výhody bydlení v Horní Suché vidí i v tom, že přímo v domě má k dispozici školku, kterou začala její dcera navštěvovat. 

Pomáhají rodinám, aby nepřišly o děti

Jaké to je, když úřady děti rodině odeberou, ví dobře Marek Viola. „Kvůli špatnému bydlení a nedostatku peněz nám neprávem odebrali děti. Měl jsem tehdy takovou sociální pracovnici, která na mě byla vysazená. Pak nám pomohli lidé ze Vzájemného soužití a děti nám vrátili,“ popsal Viola.

Nájem dělá v domech pronajatých komunitě v Horní Suché průměrně sedm až osm tisíc měsíčně včetně energií. Většina lidí žije díky sociálním dávkám nebo mají důchod. Romové se tu střídají, pokud mají dluhy, musí se vystěhovat. S dodržováním pravidel tu pomáhá společnost Vzájemné soužití z Ostravy. „Staráme se o rodiny s dětmi a zabraňujeme tomu, aby děti šly do dětských domovů. Pomáhám vychovávat děti, vyřizovat věci na úřadech, u lékaře a podobně,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz pracovnice sociálních služeb Elena Gorolová ze Vzájemného soužití, která na okraj obce dochází dvakrát až třikrát týdně.

Platí pravidla: Děti patří do školky