Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, veřejnosti,
já si dovolím stručně uvést ještě i tento vládní návrh zákona, této novely, byť jsem ho komentoval v prvním, druhém čtení, tak ale myslím si, že ta rekapitulace i po vystoupeních těch, kteří vystupovali před schválením programu této mimořádné schůze, kteří se ve svých přednostních právech také vyjadřovali k této problematice, tak si dovolím znovu i pro veřejnost zrekapitulovat některé věci a uvést na pravou míru konkrétní fakta.
Vracím se znovu k tomu, že stanovování platů představitelů veřejné moci, státních zástupců a soudců bylo opakovaným tématem v minulosti, a my jsme se snažili najít takový konsenzus napříč celým politickým spektrem, abychom jednou provždy nastavili jasný, předvídatelný, transparentní mechanismus...
To se podařilo na politické dohodě v roce 2015 za účasti všech představitelů. U toho jednacího stolu byl i jak předseda hnutí ANO Andrej Babiš, tehdejší ministr financí, tak i tehdejší předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura, a našel se mechanismus, který říká: nebudeme si stanovovat platy my, navážeme je na objektivní ekonomická fakta o tom, jak se vyvíjí platy, a později souhrnně platy i mzdy v českém národním hospodářství. Takto se to začalo praktikovat. Došlo tam ještě k určité úpravě v průběhu let a takto se vlastně vytvořil automatický mechanismus, který vlastně byl vždycky provázán dva roky zpětně s tím, jak se opravdu vyvíjí průměrná hrubá mzda v českém národním hospodářství. Tedy jasný mechanismus: rostou-li platy lidem v této zemi, rostou se dvouletým zpožděním také i platy politiků, státních zástupců a soudců.
Na to byl navázán koeficient v zákoně, který z této průměrné hodnoty, znovu říkám, dva roky zpětně krát trojnásobek, vytvořil platovou základnu, ze které stanovenými koeficienty, z nichž nejvyšší koeficient byl pro soudce, ten druhý nejvyšší koeficient pro státní zástupce a až ten třetí koeficient byl pro představitele veřejné moci, se stanovovala ta konkrétní částka, ze které se potom vypočítával ten daný konkrétní plat.
Ing. Marian Jurečka
To tady fungovalo a zákon to velmi dobře vlastně nastavil s tím, že v roce 2021, v roce 2022 došlo ke zmražení toho růstu platů s odůvodněním, které bylo tehdy popsáno - covidová doba, ekonomická, hospodářská situace. Následně v roce 2023 došlo k nárůstu, tam jsme se vrátili krátkodobě na ten takzvaný automat, a v roce 2024, respektive pro rok 2024, jsme ještě v rámci ozdravného daňového balíčku přistoupili k tomu, že jsme do toho tempa růstu zasáhli a ten koeficient byl upraven. Následně podáním k Ústavnímu soudu, nebudu popisovat celý ten příběh další, došlo k tomu výsledku, kdy nás Ústavního soudu ze zákona tu částku toho koeficientu vyjímá, a my jako zákonodárci musíme tuto věc napravit, odůvodnit a vrátit to zpátky do stavu, aby bylo možné za lednovou výplatu, která bude vyplácena v únoru, stanovit ty platy, protože v tento okamžik vlastně tu platovou základnu nemáme podle dikce zákona jak určit.
Proto tady dneska stojíme a v zásadě naším úkolem je podle mého názoru, tak jak ta politická dohoda byla uzavřena a jak roky dobře fungovala, vrátit se k tomu původnímu mechanismu, to znamená, ať je navázán růst platů těchto tří skupin na to, jak rostou či nerostou mzdy v národním hospodářství v České republice. Je to s tou záležitostí, která je vlastně dva roky zpětně, protože bavíme se nikoliv o nějaké predikci, ale bavíme se o uzavřených letech, kdy vidíme mezi těmi jednotlivými kalendářními roky, jaký ten nárůst byl či nebyl. Takže k tomu se logicky vracíme. To znamená volání některých představitelů, kteří tady vystupovali s těmi přednostními právy, že se musí dlouze rokovat a hledat nový mechanismus. Ten se hledat nemusí, ten vlastně najit byl.
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Pak se tady vedou debaty o tom, jakým způsobem se vlastně vypořádat s tím, že když jsme zmrazili, tak logicky se zmražením přichází potom ten moment, když se to zmražení rozmrazí, tak vzniká ten skok, o kterém se tady v posledních měsících vedla opakovaně intenzivně debata. Na tuto diskuzi jsem reagoval já poslaneckým návrhem pozměňovacím, který je tady načten a který říká, v budoucnu od roku 2026 dál, kdy se vracíme na ten původní mechanismus, už nebude, ale nikdy ten rozdíl po tom zmražení dohnán. Bude tam maximální nárůst o 5 % u představitelů veřejné moci. To znamená, i když poroste tempo růstu průměrné hrubé mzdy v této zemi rychleji než 5 % u občanů této země, tak tento růst budou mít samozřejmě logicky tito lidé, budou ho mít soudci, budou ho mít státní zástupci, ale nebudeme ho mít my, představitelé veřejné moci.
Pak chci také podotknout, když tady někdy v té diskuzi, tak jako se snižuje celé politické spektrum všech politiků, tak jenom je potřeba připomenout, že u komunální úrovně i u krajské úrovně normálně meziročně dochází k nárůstu odměn těchto politiků. To znamená, my se tady bavíme čistě o skupině poslanců, senátorů a případně členů vlády.
Takže já si myslím, že ta debata se teď snad daří konečně ji dostávat do nějaké racionální podoby těch návrhů, které tady jsou načteny.
Já jsem si dovolil načíst ještě návrh, který také upravuje i tu záležitost lidí, kteří kumulují politické funkce na úrovni poslanců, senátorů, krajských radních nebo komunálních radních tak, aby tady v této věci byl také nějaký logický pořádek. To znamená, aby ať už je ta funkce uvolněná, či neuvolněná, aby tam bylo maximum 40 % odměny, pokud dochází ke kumulaci funkcí. Já osobně si myslím, že kumulace funkcí je některá v neprospěch správy těch daných úrovní. Ten člověk kumulaci dělá, nemůže tu práci dělat naplno. To je moje dlouhodobé přesvědčení především u těch opravdu pozic typu primátor, typu starosta. Nicméně je to věc každého rozhodnutí toho osobního člověka a samozřejmě i té dané rady a koaličních dohod. Proto jsme tam dali těch 40 %, protože nemůžeme omezovat ústavní právo kandidovat, být volen a vykonávat mandát.
Reaguji také na to, že tady, když jsem toto představil v prvním čtení, v diskuzi, tak vystoupila tehdy předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, řekla, že tento návrh oni za ANO podpoří. Tak uvidíme, jak se to promítne do hlasování, které budeme mít za chvíli.
Dovolím si ještě na závěr svého vystoupení uvést dvě věci, které tady zaznívaly. Nevím, jestli záměrně, nebo spíše z neúplné znalosti. Když tady pan předseda Okamura mluvil o té valorizaci k 1. lednu 2025, tak já chci upozornit na jednu podstatnou věc. Valorizace se nepočítá z uzavřeného kalendářního roku, bere se 12 měsíců od 1. července do 30. června následujícího roku. Protože nařízením vlády se musí stanovit výše valorizace do konce září, tak my logicky nemáme možnost mít uzavřené druhé pololetí toho roku.
To znamená dlouhodobě v minulosti, vždycky se bralo těchto 12 měsíců, to znamená vždycky druhé pololetí daného roku nebo předchozího, a první pololetí roku dalšího a následně z toho se v září uzavře poté, co máme nejaktuálnější data o růstu průměrné hrubé mzdy, podklad na základě toho kterého se stanoví do konce září vládním nařízením výše valorizace od 1. ledna 2025. To znamená, prosím, znovu, nemůžeme porovnávat číslo uzavřené kalendářního roku inflace a její výše, ale musíme inflaci posuzovat za 12 měsíců, červenec až červen. Takto to bylo vždy a ta čísla jsou jiná, jsou jiná. A mimo jiné to číslo je 1,7. My jsme to zdůvodňovali, je to dohledatelné v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí, ta inflace za 12 měsíců, o kterých já tady mluvím, je 1,7 %, a je to ještě specifické tím, že se používá ten spotřební koš domácnosti důchodců.
Český statistický úřad má dva spotřební koše, a je to běžný spotřební koš domácností, k tomu také následnou výslednou informaci o inflaci dodává. A pak je to spotřební koš domácnosti důchodců.
Ty dvě domácnosti mají o něco jiné, jinak rozložené položky, v tom spotřebním koši. Jsou logicky položky, které v zásadě nezatěžují skoro vůbec rozpočty běžné domácnosti, domácnosti s malými dětmi a podobně, a naopak jsou zase položky, které zatěžují domácnosti důchodců, jsou to položky, které jsou třeba kupovány daleko četněji, mají vyšší váhu v tom spotřebním koši a pro valorizaci se používá inflace důchodcovská.
Takže proto, když někdo argumentuje i na sociální síti a říká, podívejte se na výsledek inflace roku 2024, je to jiné, než je valorizace od 1. ledna 2025. Je to dáno těmito rozdílnostmi, které jsou logické, to období je historicky používáno vždycky takto. Prostě nelze připravit valorizaci a dělat ji tak, aby v lednu dostávali lidé peníze, když teprve 10. ledna máme informace o uzavřeném posledním měsíci kalendářního roku.
Tak tolik na vysvětlenou, proč se ty dvě hodnoty liší. A poslední poznámka je ke zmíněným rozdílům v důchodech mezi ženami a muži. Tady chci podotknout to, že dochází postupně ke snižování tohoto rozdílu. Jednak k tomu výrazně přispělo zavedení výchovného, které především u žen, které mají jedno či dvě děti, ten rozdíl výrazně snížilo, to výchovné. A výchovné bylo, je a bude trvalé, v důchodovém systému aplikováno, a důchodová reforma přispívá ještě dalším důležitým parametrem ke zmírnění tohoto rozdílu.
V okamžiku, kdy u těchto žen oceníme také i tu dobu péče, protože nemalá část z nich pečovala nejenom o děti, ale pečovala i o osoby blízké, tak to také výrazně přispěje k snížení rozdílu, to znamená, ten rodinný vyměřovací základ tomu výrazně pomůže. Pak důchodová reforma má ještě možnost sdílet průměrné výdělky manželů tak, aby oni měli společný vyměřovací základ, to znamená opět krok, který pomůže ke snížení toho rozdílu, už byl schválen. Takže tolik jsem chtěl okomentovat jednak ten samotný návrh, některé pozměňovací návrhy a také i to, co zaznělo v rozpravě, protože to občas také je předmětem veřejné debaty, jak to bylo s těmi valorizacemi.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
