Senátor Jonáš: Lidé si přejí rozšíření Dukovan, ne pole větrníků

18.03.2010 6:01 | Zprávy

Místní občané podporují rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, říká v exkluzivním rozhovoru pro ParlamentniListy.cz senátor Vítězslav Jonáš (ODS), který v letech 1990-2006 byl starostou Dukovan a dlouhodobě se věnuje právě problematice energií.

Senátor Jonáš: Lidé si přejí rozšíření Dukovan, ne pole větrníků

 

 

 

 ČEZ navrhl rozšíření Dukovan, už zahájil dokonce výkupy pozemků. Pane senátore, vy jste stál u zrodu tohoto záměru, proč to tak podporujete?

Je to energetické centrum, kde už bylo vynaloženo obrovské úsilí za účelem výroby elektřiny. Včetně nepříjemných důsledků, jako je stěhování obcí, stanovení hygienického pásma, v návaznosti vše ostatní, jako je vodní dílo Dalešice, to je zásobárna vody. Bylo by obrovskou škodou, aby se tam dál elektřina nevyráběla. No a v neposlední řadě ta elektrárna stárne. Proto jsem na Zastupitelstvu obce Dukovany inicioval výzvu pro ČEZ, kraj Vysočina a vládu ČR, aby v rámci svých kompetencí řešily další rozvoj Dukovan. Kraj Vysočina v rámci své energetické koncepce již schválil i případné rozšíření a nyní už i vláda do státní energetické koncepce navrhla další rozvoj jaderné energetiky.

ČEZ spustil proces EIA - posuzování vlivu projektu na životní prostředí v lokalitě Temelín a v Dukovanech už podklady pro EIA připravuje. Podkladem pro EIA musí být i majetkoprávní vyrovnání, takže se v současné době vykupují vhodné pozemky.

Jak uklidníte lidi, aby se nebáli rozvoje jaderné elektrárny?

Právě tím, že je bezpečnější hledat nové řešení v podobě výstavby nového bloku, který by samozřejmě podle současných kritérií měl být podstatně bezpečnější, než dlouhodobě prodlužovat životnost stávajících bloků. Je samozřejmě ekonomicky přijatelnější prodlužovat životnost, řekněme první až druhé prodloužení od 10 do 20 let. To ještě neznamená ohrožení bezpečnosti. Pokud by se mělo uvažovat o delším prodloužení, pak skutečně nastupuje otázka, zda není lepší postavit nový blok. Samozřejmě budeme požadovat jasné garance, že nedojde k narušení bezpečnosti.

V nedávné době došlo v Dukovanech ke dvěma rychlým výpadkům bloku. Neztrácí tím elektrárna svůj punc bezpečnosti?

Ba naopak.Na banální chyby zafungovalo super bezpečnostní zařízení, třeba tím, když operátor zavadil kabátem o knoflík na řídícím panelu, odstavilo raději celý blok.

Samozřejmě i elektrárna morálně stárne a u obsluhy se může projevit tzv. provozní slepota.Tomu právě můžeme zamezit, když se rozhodneme modernizovat, zkvalitňovat a omlazovat obslužný personál. Prostě dát jádru perspektivu.

Jak reagují tamní obyvatelé?

Teď jsou k provozu elektrárny hodně loajální, už vidí spíše ta pozitiva. Negativa, která nastala, to je likvidace obcí a obrovské dopady do života místních lidí, na to už zapomněli. Nyní vidí, že jim to přináší práci a rozvoj svých obcí.

ČEZ ale chtěl v místě postavit i větrné elektrárny. Proč jste se postavili proti?

Ano, dokonce to ještě veřejnosti bylo podáno dost nevhodně: že už ta oblast je natolik zasažená, že nějaké větrníky ji více neuškodí. Tohle zdůvodnění jsme nesli opravdu těžce. Nakonec se nám povedlo ČEZ přesvědčit, že nemáme zájem o větrníky na našem území. Jenže začal je stavět v jiné obci, což je paradoxně ještě blíž k nám, Dukovanům, než když to mělo být původně na našem území.

Čili teď rozjíždíme další kolo jednání s krajem, ČEZem a obcemi, abychom zabránili ještě většímu zásahu do krajiny. Zbytečně by to poškodilo dobré vztahy mezi ČEZem a ostatními zúčastněnými stranami. Možná by to paradoxně i ublížilo další výstavbě JE Dukovany.

Chcete naznačit, že byste mohli další rozvoj jaderné elektrárny i zablokovat, takříkajíc za trest?

To si nyní netroufám říci, ale odpor k větrníkům je tak silný, že pro zamezení jejich výstavby obec a občané Dukovan udělají maximum. Pro ty, kteří tomu nevěří, připomínám náš souboj po roce 90 o sklad vyhořelého paliva v Dukovanech.

Nám laikům ale může připadat, že ta větrná elektrárna je mnohem bezpečnější, než jaderná. Když nepočítám ledové kusy odlétající z lopatek v zimě... Navíc je to vlastně energie takzvaně zadarmo.

Technicky bychom o tom mohli diskutovat dlouho, proč tady nemůže být tolik větrných elektráren a fotovoltaik, protože to má vliv na přenosovou soustavu, musí se to zálohovat, není to špičková elektřina a v podstatě to dokonce může i způsobit black-out a podobné velké problémy. Takže tyhle elektrárny už z technického hlediska pro nás nemají přínos. Rozumím ale tomu, když si to někdo třeba dá na střechu a používá pro svou potřebu, anebo se budou stavět v brownfieldech, ale rozhodně ne kvůli nim zabírat zemědělskou půdu. Jednoduše řečeno: nesmí jich být moc.

Další nevýhoda větrníků je, že jsou hodně daleko vidět v krajině. Třeba když byste přijížděli do naší obce od Brna, tak nejprve uvidíte plot větrných elektráren, hned poté obrovský, 120-hektarový objekt jaderné elektrárny. To by byl prostě pohled, jako když vjíždíte do průmyslového centra, ale přitom ta vesnička samotná je tak malebná a v tak krásné krajině. Prostě už nechceme, abychom se nemohli normálně rozhlédnout do kraje a nevidět na všech stranách větrníky. Máme tam krásnou rezervaci Pojihlaví, na druhou stranu Pálavu, už by ta zátěž byla na nás moc.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Kašparová

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

České dráhy: Český rychlostní rekord má 20 let, Pendolina už najela skoro 39 milionů kilometrů

7:14 České dráhy: Český rychlostní rekord má 20 let, Pendolina už najela skoro 39 milionů kilometrů

Tento týden uplynulo 20 let od vytvoření posledního českého železničního rychlostního rekordu 237,04…