Nově by podle předlohy měli pojistné hradit například společníci, jednatelé, prokuristé, likvidátoři či zástupci firemních rad nebo za určitých podmínek také šéfové zahraničních společností.
Pojistné by se hradilo také tehdy, pokud by zaměstnanec byl u podniku méně než 14 dní, a to i opakovaně v jednom měsíci. Cílem je zabránit situacím, kdy se placení odvodů obchází tím, že firmy několikrát v měsíci přijmou člověka do krátkodobého zaměstnání.
Lidé na nemocenské by měli podle předlohy mít vycházky nejvýše šest hodin denně. Lékař by přesnou dobu vymezil. Pacienti s náročnou léčbou by si mohli dobu vycházek ale výjimečně volit s ohledem na svůj zdravotní stav.
Pokud by člověk dobu vycházek nedodržel, nepřišel ve stanovený termín na kontrolu nebo nesdělil lékaři místo, kde bude stonat, mohla by mu podle návrhu hrozit pokuta 20.000 korun. Stejnou sankci by bylo možné uložit v případě, pokud by zaměstnanec firmě hned nepředal neschopenku či rozhodnutí o ukončení nemoci a neoznámil, kde se bude léčit.
Jak uvedla ČTK, poslanci do novely přidali pozměňovací návrh sociálního výboru, podle kterého by na sirotčí důchod měl nárok širší okruh lidí než nyní; potřebná doba hrazení pojistného by se v těchto případech snížila na polovinu. Vojáci by nepřišli o dávky nemocenského pojištění kvůli změnám v přídavku na bydlení. Příspěvek se stane takzvaným započitatelným příjmem a za současného stavu by příslušníci a příslušnice armády, kteří jej pobírají, nedostávali například nemocenskou nebo mateřskou.
Sněmovna také vložila do zákona poslanecký návrh, jenž zavádí elektronickou komunikaci s úřady nemocenského pojištění.
Mezi dávky, které se z pojištění platí, patří nemocenská, mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Poslanci také schválili:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
