Desetiletí, které uplynulo od teroristického útoku na USA 11. září, bylo opakovaně terčem kritiky za to, že podezřelí byli nadlouho zadržováni bez soudu, při výsleších se používaly metody hraničící s mučením a sledování se stalo všudypřítomným jevem. Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích.

Ten poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat e-mailovou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Z USA pak vycházely požadavky i na další země, aby se k jejich bezpečnostním opatřením připojily. Platnost zákona je pravidelně prodlužována, naposledy tak o čtyři roky učinil prezident Barack Obama.

Tělesné skenery Evropská unie odmítla

V Evropské unii platí už pět let směrnice, která ukládá telekomunikačním operátorům uchovávat záznamy o telefonickém či internetovém spojení dalších šest až 24 měsíců. Nařízení se netýká obsahu hovorů či e-mailů, ale informací o tom, kdo komu kdy a odkud volal či posílal e-mail. Loni v létě Evropský parlament schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům.

• SLEDUJEME téma: 11. září 2001

Ne ve všem jde Evropská unie zcela ve šlépějích Spojených států. Hospodářský a sociální výbor EU například nedoporučil zavádění tělesných skenerů, které se používají na amerických letištích, protože podle něj představují potenciální zdravotní riziko pro cestující a mohly by narušovat lidská práva.

Kompletní informace o cestujících lze uchovávat 15 let

Ale USA si vymohly, aby jim letečtí přepravci ze zemí EU předávali data o cestujících, a sice kontaktní informace, informace o platbě či informace o zavazadlech. Americká strana může údaje uchovávat 15 let. Evropská unie a Spojené státy příslušnou smlouvu podepsaly v roce 2007 a platit má do roku 2014.

Diskutabilnost shromažďování osobních dat podtrhuje mimo jiné kauza, podle níž newyorská policie (NYPD), s podporou CIA, využívala údaje ze sčítání lidu k lokalizaci etnických komunit. Tam pak nasazovala své tajné policisty a informátory. Členové „demografické jednotky" měli v civilu sledovat kavárny, knihkupectví a mešity, dokumentovat, co lidé říkají a čtou, a takto identifikovat potenciální hrozby.

K věci:

Kdo zpochybňuje 11. září, trestuhodně lže, zlobí se záchranář 

Američan fandí Hájkovi. Racionálně uvažující lidé by s ním problém neměli 

Šéf KSČM Filip nevěří verzi USA o 11. září. Jen záminka pro války 

Foto: paulczynski.cz