Geodet a ekolog Jiří Malík z Koalice Stop HF při přípravě této novely spolupracoval zejména s Kateřinou Klasnovou z Věcí veřejných a Michalem Haškem z ČSSD.
Platná zákonná úprava totiž nijak nereguluje, a tudíž ani nezakazuje používání technologie tzv. hydraulického štěpení neboli frakování hornin při vyhledávání, průzkumu a těžbě nekonvenčních ložisek hořlavého zemního plynu. A právě tuto metodu chtějí těžaři použít na předpokládaná ložiska břidličného plynu na Berounsku. V některých zemích, například ve Francii nebo v Bulharsku, je tato technologie zakázána pro své nepříznivé účinky na životní prostředí, zejména na zásoby podzemních pitných vod.
O břidlicových plynech jednala poslankyně Klasnová s ministrem pro životní prostředí Tomášem Chalupou již loni. Ministr ji ujistil, že jeho návrh moratoria na průzkum je v připomínkovém řízení a půjde brzy do vlády. Moratorium však není řešením situace, ale pouze odkladem. Proto VV a ČSSD navrhují rovnou zákaz těžby.
Ložiska plynu v ČR nejsou ani dostatečně bohatá, aby vůbec stálo za to pouštět se do nebezpečných průzkumných a těžebních vrtů. I ministerstvo životního prostředí loni uznalo, že plynu skutečně není na českém území dost na to, aby se vyplatilo podstupovat těžební rizika.
Přesto vláda na svém jednání 20. února tohoto roku vydala k poslaneckému návrhu na zákaz těžby negativní stanovisko. Ve svém stanovisku uvádí svým úřednickým jazykem: „Vláda sice souhlasí s názorem, že je třeba zachovat hodnoty přírodního a kulturního dědictví, a v tomto směru proto považuje za chvályhodný záměr předkladatelů upravit český právní řád tak, aby reflektoval i vyhledávání a průzkum nekonvenčních ložisek uhlovodíků, avšak z hlediska zpracování tohoto záměru v podobě předloženého návrhu zákona upozorňuje v širších souvislostech na jeho některé sporné body.“
Jana Drastichová, která patří mezi předkladatele zákona, s vládou nesouhlasí: „Podle mého názoru žádný z těch sporných bodů nevyváží ono ohromné riziko, které těžba břidlicových plynů, ale i výzkumné vrty hydraulickým štěpením znamenají. Těžbu považuji za nesmysl, který znehodnotí spodní vody, aniž by pro Česko znamenal adekvátní zisk. Argumenty vlády proto odmítám a doufám, že se pro společnou poslaneckou iniciativu ČSSD a Věcí veřejných najde i přes vládní nesouhlas dostatečná podpora ve sněmovně. Věřím ve vítězství rozumu nad penězi!“ přednesla Drastichová na konferenci v Berouně. „Těžba by ohrozila vícero oblastí v České republice – Berounsko, Broumovsko, Náchodsko či Valašsko na hranici Zlínského a Moravskoslezského kraje, ze kterého sama pocházím a za který jsem byla zvolena.“
Mimochodem, poměrně čerstvou zprávou je, že voda v Česku za posledních dvacet let podražila stonásobně. Jak drahá by asi musela být, kdybychom její hodnotu reálně ohrozili hydraulickým štěpením? A protože voda, na rozdíl od lidí, nezná hranice, snaží se ji chránit i mezinárodní či dokonce celosvětové organizace jako Koalice STOP HF, Water people nebo We are water.
Proti záměru průzkumu těžby břidličných plynů v Českém krasu se na konferenci důrazně ohradil i senátor Jiří Oberfalzer (ODS): „Mám podezření, že nejde o zisky z těžby, ale jde o zisky z arbitráže vůči České republice. Investor může všelijakými cestami získat povolení, provede průzkum s vynaložením značných prostředků, pak stát pod tlakem veřejnosti těžbu odmítne a investor bude požadovat náhradu zmařených investic – to je jediné vysvětlení, proč by někdo mohl zvažovat těžbu zasahující do Českého krasu. Nejde totiž o vědecky solidně podložený projekt. Už jen uvažovat o možnosti těžby břidlicových plynů na území ČR je zločin. Tak nevím, na co čekáme.“
Exministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených) považuje za viníka současného ministra Tomáše Chalupu (ODS): „Víc než půl milionů lidí je ohroženo. Ministerstvo životního prostředí přitom má kompletní pravomoc zamítnout povolení k průzkumu v případě, že jiný veřejný zájem převažuje. Přesto nic nečiní.“
Oldřich Fatka, paleontolog z Univerzity Karlovy, vysvětlil, že geologické podmínky v Americe, kde se břidličný plyn těží, jsou úplně jiné než v Evropě a znemožňují tuto těžbu bez poškození spodních vod. Přesto i v USA jsou proti těžbě silné protesty. Ivana Králová citovala z dopisu Roberta F. Kennedyho Jr., prezidenta Water people a advokáta hájícího životní prostředí: „Plyn získaný hydraulickým štěpením způsobí nenapravitelné poškození našeho klimatu.“
Zdeněk Renc, místopředseda Věcí veřejných, upozornil: „Těžba na Berounsku by postihla i Rakovnicko, kde bydlím. Spodní vody skutečně neznají žádné hranice ani administrativní členění.“ Zdeněk Renc žil řadu let v Německu, a tak může srovnávat: „V Německu by novináři ministra, který by váhal se zákazem průzkumu neekologické těžby, zcela rozcupovali.“
Jak stav novely zákona v souvislosti se zákazem hydraulického štěpení hornin při využívání ložisek hořlavého zemního plynu, předložené iniciativou poslanců ČSSD a Věcí veřejných, vypadá v českém parlamentu, můžete sledovat na webu poslanecké sněmovny www.psp.cz, kde je novela vedena jako sněmovní tisk 902.
Beroun je třetím českým městem, kde se konala velká akce na podporu boje proti hydraulickému štěpení hornin. Dvěma předchozími akcemi byly koncerty Hradišťanu v Náchodě a Rožnově pod Radhoštěm. Oba koncerty se konaly pod záštitou Kateřiny Klasnové a za jejího finančního přispění. Koncert za živou vodu, který se konal 7. března v Berouně, finančně podpořila poslankyně Drastichová.
Úsilí o zákaz průzkumu a těžby břidličných plynů je ukázkou, že se mohou spojit strany z různého politického spektra pro dobrou věc, pro záchranu české krajiny a pitné vody. Bohužel, ve vládních stranách ODS, TOP 09 a LIDEM se najdou i poslanci a ministři, kterým více záleží na ziscích bezohledných soukromých uzurpátorů.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.