Ve středověku, byli zemští škůdcové - loupeživí rytíři, lapkové či rytíři, pracující proti králi a zemi - chytáni a věšeni. Ne tak tomu dnes, kdy si zemské škůdce sami volíme do parlamentu a za prezidenty!

Bylo před volbami 2010 a občan Schwarzenberg se scházel se svými sympatizanty po pražských putykách a bodře obšťastňoval malé české snoby svojí vznešenou přítomností. Jeho oblek byl patřičně „edelknitter“, jak má být, když jeho vznešenost sestoupí na malou chvíli mezi lid. Bylo to po tom, co jako ministr zahraničních věcí přiměl Topolánkovu vládu uznat mafiánský kvazistát „Republika Kosova“ a v Prišitně se bratříčkoval s jeho vůdci, genocidními válečnými zločinci důvodně podezřelými z obchodování s orgány popravených zajatců a civilistů.

Ministr si k nám přisedl s nonšalantním úsměvem a my se představili. „Proč jste uznal Kosovo?“, zazněla naše otázka a připomněli jsme, že proti tomu byl zahraniční výbor Sněmovny ČR, proti byla velká většina obyvatel a že z vlády před hlasováním odešli lidovci, aby se té lumpárny nemuseli účastnit.

Prý podle mezinárodního práva, „kosovská autorita“, tím pan ministr měl zřejmě na mysli kosovsko-albánskou narkomafii, „… splnila předpoklady pro uznání, protože ovládla celé území Kosova a nezbylo tady nic jiného, než to uznat.“ Pádnost takového argumentu nám vyrazila dech. Všichni, kdo jsme seděli za stolem, jsme okupované Kosovo několikrát navštívili a tamní děsivou skutečnost známe velmi dobře. Nesvoboda a postupná likvidace nealbánckých obyvatel Kosova, rozkradení srbského státního si soukromého majetku, chronické porušování práva na bezpečný život, na svobodný pohyb, na soukromý majetek a dalších práv, a to vše pod bajonety NATO a dohledem mise EU je šokující. Pana ministra, i když nám potvrdil, že o kosovské skutečnosti ví, to ale příliš nevzrušuje. Pro pana ministra zahraničních věcí České republiky jakoby mezinárodní ani lidská práva nebyla podstatná.

Podle schwarzenbergské logiky, kdo ovládne území, ten je jeho pánem a může si tam dělat, co chce a my to musíme uznat. Když jsme namítli, že to je jako obhajovat Hitlera, kníže nás okřiklo, ať jej ve výkladu nepřerušujeme. Kdyby to kolegyně nenatáčela na video, ani bych tomuto cynismu druhý den nevěřil (http://youtu.be/rVDUMplmW84).