"Romové stranu určitě zakládají a její příprava nyní běží na plné obrátky. Zatím bohužel nemáme jméno, ale v nejbližších dnech bude určitě jasno," slibuje Kováč. Původně se projekt Kováče, šéfa Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeňka Růžičky a dalších, jmenoval Adaj.cz. "To už ale neplatí, Romové se setkali, rokovali o tom a změnili název," říká Kováč pro ParlamentníListy.cz.

Stejný etnický původ neznamená shodný pohled na svět, varuje Stehlíková

Přípravný výbor strany narozdíl od lidskoprávních odborníků či politologů o úspěchu svého záměru vstoupit do politiky pod vlastní vlajkou nepochybuje. Přitom například bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková takový krok směrem k politice výrazně nedoporučila.

"Je vrcholem politické naivity předpokládat, že lidé spojení podle etnického principu budou sledovat stejné politické cíle. V demokratické společnosti si nelze představit vnitřně jednotnou politickou reprezentaci romské menšiny stejně tak, jak si nelze představit jednotnou politickou reprezentaci majoritní společnosti," řekla ParlamentnímListům.cz Stehlíková.

Základní chybou v myšlence romské strany je podle političky záměr vymezit se proti většinové společnosti, byť v korektním rámci politického boje. "Menšina by společně s většinou měla hledat a prosazovat řešení, která jsou prospěšná všem. Vstup respektovaných romských osobností by pomohl jak celostátní, tak především komunální politice - tam, kde je potřeba řešení romsko-gádžovského soužití nejnaléhavější," říká ParlamentnímListům.cz členka Strany zelených, partaje, která se romské problematice věnuje na české politické scéně asi nejintenzivněji.

Romové bojují za sociálně slabé

S tím Kováč nesouhlasí. Romové prý rozhodně nechtějí stranu pouze pro sebe, respektive řešení svých záležitostí. Problém sociálního vyloučení totiž podle Kováče ani zdaleka nepostihuje pouze romskou komunitu. "V každém případě říkám "ne" hlasům, které tvrdí, že zakládáme něco na etnickém principu. Dnes na druhou stranu neexistuje strana, kam by Romové mohli vstoupit a řešit své problémy. A nejen svoje. Chceme být stranou sociální, která bude řešit problémy všech sociálně slabých a vyloučených," tvrdí Kováč pro ParlamentníListy.cz.

V nové straně vidí lidé spjatí s jejím vznikem především další krok k renesanci romského národa. "Pro nás Romy je nezbytné, abychom se opět vrátili k našim romským pokorným zvyklostem a k hodnotám, které se vlivem jiných kultur pomalu vytrácejí," píše se například v tiskové zprávě zabývající se vystoupením karlovarských Romů při demonstraci pravicových radikálů v Rotavě.

Související:

• Nová romská strana: Ukázali jsme, že násilí není cestou k vyjádření nespokojenosti

Podle Kováče je naprosto nutné začít řešit sociální smír mezi bohatými a chudými stejně jako hledat cesty k zastavení chudnutí střední vrstvy. Právě v něm a s ním spojené větší šanci pro úspěch extremistických názorů spatřují Romové velké nebezpečí pro soužití majority a etnických menšin.

Důraz na sociální oblast se ostatně odráží i v nápadu působit primárně v regionech, kde je problematika sociálně slabých vidět nejvíce. Tedy na Ústecku, Ostravsku, Liberecku nebo Olomoucku. Otázkou je i financování rozjezdu nového politického subjektu, které není nikdy levnou záležitostí.

• SLEDUJEME téma: Romové 

Kolik dostanou peněz? Neví

Podle Kováče mají lidé z přípravného výboru rozjetá jednání se sponzory, konkrétní ale být nechce stejně jako s názvem nové partaje. I přesto podle Kováče vznikne nová strana během několika málo dní, což nasvědčuje tomu, že se podařilo sehnat počet podpisů nutný pro registraci u ministerstva vnitra.

Myšlence romské strany nicméně nefandí ani přední čeští politologové. Podle Bohumila Doležala není úspěšné fungování romské politické strany v ČR reálné. "Proběhlo hned několik pokusů o založení takové organizace a ani jeden se nepovedl. Pokud chcete založit romskou stranu, potřebujete podporu místní komunity," říká Doležal. Strana by prý měla smysl tehdy, pokud by dokázala komunikovat za všechny Romy. Což prý podle Doležala při současném stavu společenství Romů v ČR nepřipadá v úvahu, není na podobnou politickou aktivitu ještě zralé.

Úmysl založit romský politický subjekt projevil před nedávnem během pietního shromáždění na místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku šéf Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu Čeněk Růžička. Bez vlastní strany se prý situace v soužití romské menšiny s majoritou nezlepší. Růžička nevěří dnešním politickým stranám a poslední pokus v podobě polistopadové ROI je v insolvenčním řízení.

Související:

• Romové jdou do politiky. S jejich voliči ale bude problém. Jsou "nájemní"

• Profesor Keller v úspěch partaje Romů nevěří. Rozhádají se

• Profesor Keller v úspěch partaje Romů nevěří. Rozhádají se

• Romové chtějí vlastní politickou stranu

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE