Zdeněk Svěrák: Když vidím padat hvězdu, myslím na Havla

Všechny deníky dnes připomínají pětasedmdesátiny Václava Havla. Bulvární Blesk pak napsal, že Havel musel v životě překonat mnoho překážek - ať už léta ve vězení nebo vážné zdravotní potíže. Se vším se nakonec vypořádal.

„Václavu Havlovi chci popřát především zdraví. Mnoho lidí, a není to vůbec záležitost věku, ví, že takové přání není vůbec banální. Ten význam zdraví si už také začínám více a více uvědomovat. Dlouho jsem to podceňoval," zmínil pro Blesk své přání prezident Václav Klaus.

„Václav Havel je pro mne prezident osvoboditel, skoncoval s vládou komunistů v této zemi. Přeji mu krásné a klidné stáří. Zaslouží si to," popřál přes deník i ministr obrany Alexandr Vondra.

„Přál bych panu prezidentovi ze srdce více uznání a vděčnosti od národa, pro který toho tolik udělal....Obávám se však, že v Česku se snáze naplňuje přání dobrého zdraví. Navždy si v něm budu personifikovat pád komunistického režimu," pronesl zdravici i ministr financí Miroslav Kalousek.

Možná jste nečetli:

Šiklová přeje Havlovi: Až umřeš, budou se Tě ubožáci dovolávat

První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka pak řekl: „Prezident Havel je pro mě symbolem pádu komunismu a následně vstupu do NATO. Přání je jednoduché: Hodně štěstí a to v sobě obsahuje všechno. Když máte štěstí, máte vše."

Pro Blesk pak zopakoval přání i zpěvák Karel Gott: „Přeji mu, aby se s nároky věčných světel, která na něj míří a nikdy nezhasnou, dokázal vyrovnávat statečně, noblesně a s úsměvem jako dosud. Při dramatických změnách po listopadu 1989 on jako dramatik věděl, že jeho uklidňující způsob promluv k národu vytvářel atmosféru soudržnosti."

VÍCE o Václavu Havlovi ČTĚTE ZDE

Dramatik a scénárista Zdeněk Svěrák pak pro iHned.cz poskytl dokonce videopřání. „Milý pane prezidente. Kdykoliv jsem se dostal někdy za oceán, dělalo mi potíže vysvětlit, odkud jsem. Ale vždycky mi pomohla dvě slova: Praha a Havel. A vždycky jsem se také pochlubil, že Praha je moje rodiště a Havel je můj přítel. Doufám, že i to druhé chlubení je pravda. Kdykoliv vidím padat na noční obloze hvězdu, přeju si, abyste byl zdráv," řekl Svěrák.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pro IHned.cz řekl poměrně dlouhé přání. Tady je: „K Václavu Havlovi, přiznávám, mám silný vztah, neboť jsem pod ním dva a půl let pracoval. No, a když je člověk pro někoho zaměstnaný, a dotyčný je jeho nadřízený, a pak si jej cení víc, než předtím, tak to přece jenom něco znamená. Já bych mu dnes především přál, aby mu jeho zdraví sloužilo, aby netrpěl tolik, jako v posledním roce svými neduhami. A aby si uvědomil, že na světě, i v Čechách, je spousta lidí, kteří na něj myslí.

Kamkoliv do zahraničí jezdím, tak se mne ptají, jak se mu daří, jaké je jeho zdraví. I když není někdy uznáván ve vlastní zemi, tak ho přece jenom má pořád spousta lidí rádo. Přeji mu, aby si i toto uvědomil a to v okamžicích, kdy se cítí osamělý, a slabý.

A do třetice bych mu přál, ať nám dlouho zůstane, my ho potřebujeme. Musíme si totiž uvědomit, že přes ty všechny hospodářské úspěchy, to není nejdůležitější. Že nejdůležitější je to, abychom se změnili v našich myšlenkách, v našich duších. Ostatně, právě to mi Havel často říkal, že to bude to nejdůležitější napravit. Přeji mu, aby ještě zažil, že český národ se ve svých duších a ve své mysli konečně z toho myšlení totalitního zotavil."

Havlovi napsali gratulaci Clintonovi i Merkelová

K dnešním pětasedmdesátinám přišly exprezidentovi Václavu Havlovi gratulace nejen od lidí z České republiky, ale i od významných osobností ze zahraničí. Přání poslali například bývalý americký prezident Bill Clinton s manželkou Hillary, současnou ministryní zahraničí USA, německá kancléřka Angela Merkelová či japonský císař Akihito nebo americký zpěvák Lou Reed.

"Mému drahému příteli: šťastné šťastné narozeniny. Velké objetí a pusu. Přál bych si, abych teď s tebou mohl být. Vše nejlepší. S láskou Lou," napsal mu Lou Reed.

Psal dramata, jeho život je ale možná drama absolutní

Kdo ale vlastně je první prezident České republiky Václav Havel? On sám psával absolutní dramata, ale proti osudu, který napsal jeho životní příběh, je břídilem. U jeho životopisu se často uvádí, že byl a stále je spisovatelem a dramatikem. Dále weby píšící o něm nikdy nezapomínají uvést, že byl i prvním mluvčím Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989 a poslední prezident Československa.

Čtěte také: Politici přejí Havlovi. Jen komunistům se moc nechce

„Malému Vašíkovi z bohaté rodiny Havlových guvernantka utírala i nos. A za pár desátek let pak málem zemřel na zápal plic v base, když ho z protekční prádelny bachaři za trest přeřadili na mrazový kovošrot. Za 17 let ve stejně mrazivém prosinci ten nepraktický intelektuál pochodoval ve směšně krátkých kalhotách před strnulou hradní stráží. A svou ´viktorku´ pak ukázal v Kongresu USA, který mu jako prezidentovi nepatrného státu tleskal ve stoje. Kdo by si troufnul vymyslet tak absurdní story? " napsal jen před pár dny bulvární deník v seriálu o Havlovi nazvaném Koulel to se sudy i tatíky estébáky.

Ten samý deník pak připomenul zážitek, jak jeho kamarádi vypekli právě ty, kteří byli před rokem 1989 u moci, tedy komunisty a jejich cenzory. Do nejkovanějších komunistických novin Rudého práva totiž v říjnu 1989 propašovali zdravici k jeho narozeninám. Hodně zdraví a úspěchu v práci přáli Ferdinandu Vaňkovi z Malého Hrádku, tedy postavě Havlových her. Z otištěné fotky se ale díval Václav Havel. Lid sice tehdy nesměl znát podobu Havla, ale přes noviny pak všichni věděli, jak vypadá. Když za měsíc pak vystoupil poprvé před národem, tak to už znal jeho tvář každý.

V televizi šlo Rudé Právo s "Vaňkem" od kanceláře ke kanceláři

„To vydání Rudého práva putovalo dokonce mezi všemi kancelářemi tehdejší Československé televize. Takže se i v televizi vědělo, jak Havel vypadá," řekl ParlamentnímListům.cz pamětník, který v Československé televizi pracoval a sám pak v listopadu 1989 protestoval proti tomu, aby vedení televize stále do vysílání zpravodajství pouštělo obrázky tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka a Havla a dění na Václavském náměstí po 17. listopadu zcela opomíjelo.

Ledy se ale nakonec prolomily a Václav Havel byl 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu jednomyslně zvolen prvním mužem Československa.

„Milí spoluobčané, čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších milionů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit," řekl pak Havel při novoročním prezidentském projevu 1. ledna 1990. Tato jeho slova si dodnes mnozí lidé pamatují.

I redakce ParlamentníchListů.cz přeje Václavu Havlovi do dalších let mnoho zdraví, spokojenosti a klidné stáří po boku své ženy Dagmar. Přání hodně štěstí je pak samozřejmostí.

Z přání politiků:

Čtěte také: