"Otec" Tankového praporu Josef Škvorecký, kterému bylo 87 let, podle listu The Globe and Mail skonal brzy ráno v torontské nemocnici Princess Margaret.

Škvorecký byl významný český spisovatel - prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel. Po okupaci Československa sovětskými vojsky emigroval Škvorecký spolu s manželkou Zdenou Salivarovou do Kanady, kde vedl významné exilové vydavatelství 68 Publishers. Tam vycházela nejen jeho vlastní díla, v nichž zobrazoval kolaborantství a boji proti církvi (Mirákl) i odchod do ciziny (Příběh inženýra lidských duší).Vydával ale též díla jiných exilových nebo zakázaných českých autorů a výrazně napomohlo udržet kulturní kontinuity za normalizace.

Patřil k nejvýznamnějším českým poválečným spisovatelům, kteří začali publikovat na konci padesátých let.

The Globe and Mail: Publikoval i Havla

"Během následujících dvou desetiletí publikoval díla zakázaných českých a slovenských spisovatelů - disidentů, včetně Václava Havla a Milana Kundery, a stal se tak hlasitým a pro západní svět důležitým odbytištěm pro knihy těchto spisovatelů,“ napsal k jeho skonu na webu list The Globe and Mail.

Do literatury Škvorecký vstoupil poezií s prvky civilismu a povídkami. Ohlas však vzbudili až Zbabělci, první část pentalogie s autorovým alter-egem Dannym Smiřickým coby hlavní postavou. Tato je nejvýraznější Škvoreckého literární počin – podává ucelené svědectví o české společnosti od 2. světové války po autorovy zkušenosti z exilu (další části: Tankový prapor, Prima sezóna Mirákl a Příběh inženýra lidských duší).

Významná je i Škvoreckého překladatelská činnost. Překládal a doslovy opatřoval díla předních moderních amerických autorů – Chandlera, Hemingwaye, Faulknera, Lewise, Jamese a jiných.

Podle jeho knih se točily filmy

Jak uvádí k jeho životopisu wikipedie, podle próz či námětů Šlkvoreckého vzniklo mnoho scénářů k filmům, jako Farářův konec (1968, režie Evald Schorm), Zločin v šantánu (spolupráce na scénáři Jiří Suchý, režie Jiří Menzel), Flirt se slečnou Stříbrnou (scenář se Zdeňkem Mahlerem, režie Václav Gajer), Tankový prapor (scénář Radek John, režie Vít Olmer).

Pro Československou, po roce 1993 Českou televizi napsal středometrážní Revui pro banjo (1963, režie Zdeněk Podskalský), seriál Vědecké metody poručíka Borůvky (1967, režie Pavel Blumenfeld) a inscenaci Poe a vražda krásné dívky (1996 režie Viktor Polesný).

Přednášel i na univerzitách

Škvorecký také přednášel v Torontu (v letech 1969 až 1990) na univerzitě. Vedl kurz současného českého divadla a filmu, kurzy anglické a americké literatury a od roku 1970 kurzy tvůrčího psaní. Na Graduate Centre for Study of Drama torontské univerzity také vyučoval dějiny a teorii filmu. Od sedmdesátých let pohostinsky přednášel i na mnoha dalších severoamerických univerzitách.