Neznámý pachatel řádil na hřbitově v Klatovech v polovině října, kdy z pomníku u kašny, který je v době „dušiček" vždy doslova posetý množstvím rozsvícených svíček, odcizil jednu ze dvou pamětních desek vážící desítky kilogramů. Na desce, kterou pořídilo město, bylo celkem 59 jmen obětí první světové války z Klatov. Deska je odlitá z bronzu, je složená ze dvou dílů a má rozměry 110 x 120,5 centimetru. Pamětní deska byla v roce 1937 umístěna na hřbitově na žulovou podezdívku a tvořila samostatný pomník.

Ústí nad Labem: Sběrači kovů se nezastaví před ničím

Ruští zajatci málem přišli o klid

„Zloděj chtěl ukrást zřejmě i druhou desku, tam rovněž odstranil její šrouby, ale nakonec zůstala z neznámých důvodů na místě. V tomto případě se jednalo o desku se jmény 15 ruských zajatců, pohřbených na hřbitově v létech 1914 až 1918," uvedla pro ParlamentníListy.cz mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová.

Beroun: Přibylo krádeží železa

Naštěstí se pachatelům nepodařilo desku rozřezat a prodat ve sběrných surovinách. Překvapivě ji našli náhodní svědci u garáží v Gorkého ulici. „Deska byla částečně poškozená, po pachateli policie pátrá," uvedla mluvčí policie Ladmanová.

Romské kolonie. Náhoda?

Bez zajímavosti není fakt, že odcizenou desku se podařilo najít jen kousek od místa zvaného Větrovna, které je po léta kolonií, kde žijí problémové osoby, především se jedná o Romy. „Určitě to ukradl někdo z Větrovny, chtěli to prodat ve sběrně, ale tam jim to zřejmě ze strachu nevzali. O ukradení této slavné desky se hodně psalo v médiích a možná se toho pracovníci sběrny zalekli, zřejmě to bylo i pro ně silné kafe, přijmout takové horké zboží. Pachatelé pak desku pravděpodobně odhodili na nejbližším možném místě. Naštěstí ji nestačili rozbít na kusy ještě předtím, než se ji pokusili prodat," uvedl Stanislav Bureš, který je potomkem jedné oběti uvedené na pamětní desce.

Více o krádežích ZDE

„Krádež této desky se mě osobně velmi dotkla. Je nehorázné, co všechno si zlodějové barevných kovů v současné době dovolí. Na hřbitově je ještě několik podobných pamětních desek na oběti válek, na které se tam především během „dušiček" vzpomíná. Obávám se toho, že se tyto desky stanou v dohledné době znovu terčem útoků zlodějů, kteří se nezastaví před ničím. Ti lidé shánějí peníze na obživu tím nejhorším možným způsobem a spousta sběren jim jejich kradené zboží bez mrknutí okna přijme. To, že se tomu tak nestalo i nyní, považuji téměř za zázrak, ale nemusí to tak vždy dopadnout," uvedl Stanislav Bureš.

Krádeže kovů na denním pořádku. Všude

S problematikou krádeží kovů se strážníci i policisté setkávají takřka denně i v ostatních částech republiky. Sběrači kovů se zaměřují nejvíce na odlehlá místa, např. zahrádkářské kolonie, areály garáží, nebo nejrůznější technická zařízení.

Nebojí se ani nemovitostí v centrech měst. Dalším velkým problémem jsou krádeže drahých kovů, zejména kabelů. Zloděje nezastaví ani skutečnost, že kabely jsou pod napětím. Vzniká tak škoda i na obecně prospěšném zařízení (veřejné osvětlení, telefonní linky apod.).

Kontroly nestačí

Negativní vývoj podporují vyšší ceny výkupu kovového šrotu a drahých kovů, míra nezaměstnanosti, ale například taky nedostatečná legislativa v této oblasti. Strážníci denně kontrolují sběrny, nástroj, jak krádežím kovů zcela zabránit, ale nemají.

Více o krádežích kovů ZDE

Více čtěte:

Severočeské železnice trpí krádežemi kovů

Česko: Rekordní nárůst krádeží

Ilustrační foto: Hans Štembera