Zvládl podle vás krizový štáb letošní povodně?

Obecné hodnocení nemá smysl a místní problémy znají lépe přímí aktéři. Již v roce 2002 jsem se vyhýbal přímé kritice, neboť individuální neštěstí jsou příliš veliká a není třeba si na nich vyřizovat osobní či odborné účty. Tato i předchozí velké vody nás poučily, že nemáme být tak pyšní a máme se přírodě poklonit a respektovat ji. Za socialismu se říkalo „poručíme větru, dešti“ a nyní někteří takzvaní ochránci přírody zase chtějí „přírodě pomáhat“. Oboje je stejně nafoukané. V každém případě si nemáme klást nesplnitelné cíle. Velká voda, a tedy příroda, je daleko silnější než my „vládci přírody“, ať v pozitivním nebo negativním případě. Na vaši otázku ale odpovím takto. Krizový štáb dělal, co mohl a uměl. Jistě bude do budoucna co zlepšovat. Bude nutné povýšit odbornost nad politiku!

Nebyla pozdě upouštěna Vltavská kaskáda?

Manipulace na Vltavské kaskádě jistě probíhaly lépe než v roce 2002, kdy hlavní aktéři slavili a psali si návrhy na státní vyznamenání po první kulminaci, a ona potom přišla „nečekaně“ ještě druhá.

• TÉMA: Povodně
   

Vždycky jste říkal, že vodní koridor Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) by měl i protipovodňovou funkci. Můžete to vysvětlit na příkladu dnešních povodní?

Letošní povodeň se odehrávala hlavně na Vltavě a Labi, zde Vltavská kaskáda zafungovala. Efekt vodního koridoru D-O-L se v plné míře může uplatnit na dunajsko-oderské větvi. Po katastrofální povodni na Moravě v roce 1997 bylo prokázáno, a dodnes nevyvráceno, že kdyby byl v té době dokončen vodní koridor D-O-L, tak by města jako Bohumín, Troubky, Přerov, Olomouc, Hodonín, Otrokovice a další o povodni nic nevěděla.

Jeho funkce spočívá v transformaci povodňových vln, tedy ve snížení kulminačních průtoků, a ve zvýšení průchodnosti povodňových průtoků kritickými místy, ve kterých dochází v důsledku nedostatečné kapacity říčních koryt k nejvážnějším povodňovým škodám. Pro přiblížení funkce D-O-L vašim čtenářům tak průplavní úseky fungují jako bypassy při srdečním selhání. Bohužel, projektanti důsledně nekoordinují protipovodňová opatření s budoucím vodním koridorem D-O-L. Zde je jistě co napravovat.

Zabránily by regulace většímu rozsahu škod při povodních?

Ve městech jistě, což lze dokumentovat na hornovltavské vodní cestě v trati České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. Musíme si také uvědomit, že dlouhé protipovodňové hráze či mobilní hrazení zmenšují inundační prostory a tak zrychlují průběh povodně a zvyšují hladiny velkých vod při stejném průtočném množství. Také zvláště mobilní hrazení by měla mít i příčné přepážky, aby se při protržení či „rozkradení“ jediného pole šířky často jenom tři metry nezaplavilo celé území. Z toho pohledu dopadla Praha dobře.

Také by se mělo uvážlivě hodnotit, zda chránit celé oblasti nebo pouze významné objekty. Při rozhodování o typu mobilního hrazení by se měla dávat přednost těm typům, které je možno uskladnit v blízkosti jeho využití. Tím se zabrání výstavbě drahých skladišť, odpadne zdlouhavá doprava a vyloučí se logistické zmatky, kterých jsme byli svědky při letošní povodni. Příkladem může být protipovodňová ochrana paláce Žofín v Praze.