Na rozdíl od svého předchůdce Thomase Crookse, jehož internetová stopa je až podezřele prázdná, druhý atentátník Ryan Wesley Routh toho nakecal hodně. Objevil se v rozhovorech, sepsal knihu, pár měsíců byl na Ukrajině. Klidně se můžeme na pár jeho výplodů podívat.

„Pokud jsme všichni proti nespravedlivému náhodnému zabíjení civilistů, jak můžeme žít svůj každodenní život a nezasáhnout, když tisíce našich nevinných sousedů vraždí terorista jako Putin, a jak můžeme nečinně přihlížet genocidě v Afghánistánu, Myanmaru a na dalších místech světa.“

„Zatímco Tálibán páchá genocidu a zabíjí většinu afghánského obyvatelstva, my máme 5900 afghánských vojáků připravených k nasazení na Ukrajině a máme 10.000 příslušníků syrské svobodné armády (po odečtení 67 mrtvých při zemětřesení minulý týden), kterým Ukrajina a USA odmítají umožnit a koordinovat jejich odchod a boj na Ukrajině.“

„Pár lidí s břitvami bylo schopných ovládnout čtyři letadla a sundat Světové obchodní centrum a Pentagon, a my nejsme schopní zabít mrňavého muže v Moskvě.“

Z jeho knihy i z jeho příspěvků je jasná jedna věc. Dotyčný má vymleto v hlavě. Místo mozku má titulky mainstreamových médií. A to ne ty lepší, kdy se i americká média snaží o jakous takous objektivitu, ale ty, které se skrývají pod hlavičkami „názor“ či „sloupek“. Titulky typu „Nesmíme nechat Putina vyhrát“, „Musíme pomoci venezuelskému lidu“, „Nesmíme dopustit pád demokracie“ atd. Je extrémně ovlivnitelný emoční manipulací, například přes videa. Je extrémně naivní, protože je hloupý. Je akční. Funguje na základě principu: „Něco se musí udělat, tohle je něco, tedy se to musí udělat.“ A stále věří antisovětské propagandě z 80.let, která nebyla pravdivá ani tehdy, a teď už je jenom nostalgickou pohádkou.