Budapešť očekává, že právě na hranicích s Rumunskem se začnou brzy shromažďovat uprchlíci. Již v loňském roce vláda rozhodla o výstavbě plotu na hranicích se Srbskem. Maďarsko bylo za tento krok Evropskou unií a většinou představitelů členských států kritizováno. V současné chvíli však k nějaké formě zpřísnění kontroly hranic přikročily snad až na Německo všechny evropské státy. Premiér Viktor Orbán patří od začátku migrační krize k zastáncům co možná nejtvrdšího přístupu k uprchlíkům. Muslimské uprchlíky považuje za ohrožení západní křesťanské civilizace.
Celý text v angličtině je ZDE.
V uplynulých měsících maďarské úřady zpřísnily azylový proces, aby tak odradily od vstupu do země další uprchlíky, kterých přes hranice v loňském roce prošlo více než 100 000. Jak včera uvedl v rozhovoru pro prestižní německý deník Handelsblatt ministr zahraničí Péter Szijjártó, Maďarsko ze svých postojů nehodlá slevit ani po podepsání dohody mezi EU a Tureckem, která by podle Bruselu měla částečně migrační tok zmírnit. „Dohoda je důležitá, ale Evropa by měla přijít i s dalšími návrhy, prostřednictvím kterých bychom mohli tuto krizi řešit.“
Podle maďarského ministra zahraničí je v prvé řadě nutné začít pečlivěji hájit vnější hranice EU a blíže spolupracovat s vládami Libye, Jordánska a iráckými Kurdy. „V tamějších válečných zónách žije třicet až pětatřicet milionů lidí nacházejících se pod hranicí chudoby a ti se mohou kdykoli rozhodnout rovněž vydat do Evropy. To znamená, že musíme být lépe připraveni na další migrační vlny. Maďarsko shledává neakceptovatelným, aby si jistí lidé mysleli, že mohou ilegálně překračovat hranice jakéhokoli evropského státu, kdy se jim zlíbí.“
Celý text v angličtině je ZDE.
Szijjártó v rozhovoru rovněž zdůraznil, že masová migrace zvyšuje teroristickou hrozbu. „Jistěže ne všichni migranti jsou teroristé. Když ale tisíce z nich přecházejí bez důsledné kontroly dokumentů přes evropské hranice, nebezpečí z toho vyplývající nelze podceňovat,“ uvedl ministr zahraničí s tím, že většina tzv. uprchlíků jsou navíc pouhými ekonomickými migranty. „Tito lidé neutíkají před válkou, ale rozhodli se dostat za každou cenu do Německa. Nikdo ale přece nemá právo si vybírat, do které bezpečné země se dostane,“ prohlásil maďarský diplomat.
Maďarská vláda se zejména v oblasti přistěhovalecké politiky těší značné podpoře obyvatel země. Dokazují to i aktuální výsledky průzkumu veřejného mínění. Kdyby se volby konaly nyní, dopadly by podobně jako v roce 2014, kdy s přehledem zvítězily středo-pravicové vládní strany Fidesz a KDNP. Nyní by získaly podporu 41 % voličů, tedy o 3 % méně než při posledních volbách, a předčily by tak s náskokem všechny levicové strany dohromady, kterým by dalo ve volbách hlas 27 % voličů. Naopak o tři procenta by posílili radikální nacionalisté z Jobbiku a nyní by je volilo 24 % voličů.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Z jiného průzkumu zase vyplývá, že nacionalistům z Jobbiku se daří oslovovat mladé voliče. Foundation for European Progressive Studies (FEPS) se sídlem v Bruselu ve spolupráci s americkou agenturou AudienceNet zjišťovala preference u maďarských voličů ve věkové skupině 16 až 36 let. Plných pětatřicet procent z nich označilo za stranu, která jim nejvíce naslouchá, právě Jobbik. Zatímco Fidesz v tomto ohledu důvěřuje jen deset procent mladých voličů. Jobbik v této věkové kategorii uspěl také díky své údajné otevřenosti a mladí voliči ji označili za stranu, která „díky svým idejím dokáže nejlépe zlepšit životní podmínky v zemi“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro