Obléhání a následně i dobytí Orléans, kdy v čele francouzských vojsk stála Johanka z Arku, je vnímáno jako bod zvratu v tzv. „stoleté válce“ mezi Francií a Anglií. V posledních desetiletích se tak každoročně pořádají v den vítězství, tedy 8. května, oslavy. Jejich ústřední postavou je samozřejmě Johanka z Arku, do jejíž role je vybrána z několika stovek zájemkyň jedna dívka. Pro letošní rok se přihlásilo asi 250 dívek a nakonec uspěla Mathilde Edey Gamassouvá, jejíž otec pochází z afrického Beninu a matka z Polska.
Francie je sice považována i vzhledem ke koloniální minulosti za etnicky i nábožensky rozmanitou zemi a drtivá většina obyvatel nemá problém se soužitím s jinými kulturami, přesto jsou reakce na volbu letošní Johanky z Arku poměrně bouřlivé. Mnoho Francouzů vnímá rozhodnutí pořadatelů oslav jako provokaci a další důkaz o škodlivosti ideologie multikulturalismu. Někteří poukazují na to, že šlo o záměr, aby mohli příslušníci politického a mediálního mainstreamu označovat své odpůrce za „rasisty“ a „xenofoby“.
Reakce médií je skutečně očekávaná a odpůrci volby mulatky Gamassouové jsou skutečně označováni za rasisty. Kritici dále tvrdí, že je přepisována francouzská historie. „Johanka z Arku měla bílou pleť. Jsme bílí a buďme na to hrdí. Nikdo by neměl měnit historii,“ cituje francouzský server The Local jeden z kritických komentářů, který se objevil na sociálních sítích. Na webu Resistance Republicaine, jehož autoři brojí proti údajné islamizaci země, se zase s menší nadsázkou obávají, že „příští rok bude mít Johanka z Arku burku“.
Předsedkyně výboru Benedicte Barangerová, která stojí za letošní volbou sedmnáctileté mulatky, však žádné pochybení nepřipouští. „Tato dívka byla vybrána, protože odpovídá všem hlavním kritériím. Bydlí více než 10 let v Orléans, je zdejší studentkou střední školy, je katoličkou a jedná se o zajímavou osobnost,“ uvedla Barangerová, kterou podpořil i starosta města Olivier Carre. „Mathilde má stejně jako Johanka z Arku odvahu, víru i vizi.“
Sedmnáctiletou dívku, která se na rozdíl od svých rodičů narodila ve Francii, hájí i ministryně pro rovnost žen Marlene Schiappaová. „Rasismus nemá v naší zemi místo,“ uvedla ministryně na adresu kritiků letošní volby. Přes bouřlivou debatu, která patrně ještě několik týdnů potrvá, je zřejmé, že na konečném rozhodnutí výboru se již nic nezmění. Historicky poprvé se tak v pozici Johanky z Arku za několik týdnů objeví dívka, která se sice narodila ve Francii, ale nemá francouzské kořeny.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník