Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje dál ve svém zahraničním turné. Po Bulharsku, Česku a Slovensku navštívil i Turecko. Podle americké zpravodajské stanice CNN v zemi půlměsíce vedl debaty o dalším možném prodloužení obilné dohody Ruska a Ukrajiny, na kterou dohlížely Turecko a OSN. Stávající dohoda o vývozu ukrajinského obilí za pár dní končí a není jisté, zda se ji podaří prodloužit.
Podle CNN může Turecko sehrát také roli prostředníka při výměně ruských a ukrajinských válečných zajatců. Zelenskyj na společné tiskové konferenci v sobotu brzy ráno řekl, že váleční zajatci byli spolu s politickými vězni a s deportovanými dětmi „klíčovým tématem“ jeho rozhovorů s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Istanbulu.
„Pro mě i pro prezidenta Erdogana jsou lidské životy prioritou,“ řekl Zelenskyj a dodal, že partneři zemí „mají seznam lidí a aktivně na této otázce pracujeme“.
„Zejména pokud jde o výměnu vězňů, vyslechli jsme Ukrajinu. Nasloucháme také Rusku. Mluvil jsem s panem Putinem,“ řekl Erdogan. „Příští měsíc o tom budeme moci mluvit znovu, až bude pan Putin na návštěvě Turecka. Do té doby o tom budeme hovořit po telefonu. Výměna vězňů je také na prvním místě našeho programu. Doufáme, že i v této otázce dojde k řešení.“
Podle slov Zelenského prý Turecko podporuje Ukrajinu na její cestě ke členství v NATO. „Rád to slyším,“ řekl Zelenskyj. „Nadnesl jsem otázku členství Ukrajiny v alianci NATO a s potěšením jsem slyšel, že prezident (Erdogan) podporuje, aby Ukrajina byla členem NATO,“ řekl Zelenskyj.
Právě Turecko teď přitom blokuje přijetí jiné země do NATO. Blokuje přijetí Švédska.
Ve stejné době americký prezident Joe Biden obhajuje záměr USA poslat na Ukrajinu kazetové bomby. Podle 46. prezidenta USA šlo o „velmi obtížné rozhodnutí“. Prezident zmínil, že „mu chvíli trvalo, než se nechal přesvědčit, aby to udělal“, ale jednal, „protože Ukrajincům dochází munice“. Na Bidenova slova upozornila britská BBC.
Kazetové bomby jsou zakázány ve více než 120 zemích. Spojené státy, Rusko a Ukrajina mezi signatáře dohody nepatří. Některé z těchto bomb totiž nevybuchují ihned, ale umí dlouho jen tak ležet a explodují až po velmi dlouhé době.
Ruská strana označila americké rozhodnutí za „kruté a cynické“. Shoda na tom nepanuje ani v samotných USA.
Barbara Leeová, kalifornská demokratka, označila toto rozhodnutí za „alarmující“. Betty McCollumová, demokratka z Minnesoty, prohlásila, že to je „strašná chyba“. Jim McGovern, demokrat z Massachusetts, řekl, že riziko pro civilisty způsobené takovou municí přetrvává „často ještě dlouho po skončení konfliktu“.
Adam Smith, washingtonský demokrat z výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů, však řekl BBC, že Bílý dům učinil „správné rozhodnutí“. „Jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat, aby se snížil počet civilních obětí, je zajistit, aby Ukrajinci mohli znovu dobýt své území,“ dodal.
A ve společném prohlášení republikánští představitelé zahraničních výborů Sněmovny reprezentantů a Senátu uvedli, že zmíněný krok demokratického prezidenta USA umožní ukrajinským silám „efektivněji zaměřit a eliminovat ruské síly“.
Partneři Spojených států jsou v hodnocení amerického rozhodnutí opatrní.
„Jsme si jisti, že naši američtí přátelé nepřijali rozhodnutí o dodávkách takové munice na lehkou váhu,“ řekl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit novinářům v Berlíně. „Musíme si znovu uvědomit, že Rusko již kazetovou munici ve velkém měřítku použilo ve své nezákonné agresivní válce proti Ukrajině,“ snažil se tvrdit.
Mezitím Ukrajinci dál vedou protiofenzivu a podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) dosahují Ukrajinci úspěchů u Bachmutu.
Ruské síly údajně nasadily na jižní Ukrajině téměř celé ruské východní uskupení sil. Podle ISW je ruská obrana na jihu Ukrajiny hrozivá, ale nikoli nepřekonatelná. Podle analytiků není jisté, zda by se ruské síly dokázaly spořádaně a s minimálními ztrátami stáhnout do dalších linií, pokud by Ukrajinci první obrannou linii prolomili.
Podle ISW Rusové také pracují na vývoji vlastní internetové sítě. Prozatím nová síť hlásí řadu výpadků.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.