„Americký prezident naznačil, že pokud evropští spojenci nebudou plnit ani své minimální závazky (2 % HDP na obranu), tak USA mohou opustit NATO,“ upozornil na svém facebookovém účtu Janda, podle kterého se díky tomu řadíme mezi ty členské země, kvůli kterým by aliance, na které česká bezpečnost navíc plně závisí, mohla být rozpuštěna.

Jedním dechem pak dodal, že Česko už dlouhé roky plní své závazky jen z poloviny. „Kdo za to může? Neschopnost českých politiků tuto strategickou oblast opravit a zvládat aspoň na spojenecké minimum. Nic jiného,“ míní. Není to ale podle něj věc Trumpa. „Americká administrativa to říká dlouhodobě, jen Trump to nyní říká velmi důrazně,“ doplnil Janda.

Závěrem pak shrnul, že za celou tuto situaci si můžeme akorát my sami. „NATO neskončí, ale jsme spoluzodpovědní za současný stav, kdy jsou námi jako Evropany američtí spojenci výrazně frustrovaní,“ uzavřel.

Reakce na jeho příspěvek na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle některých tím, že Trump zvýšil požadavek na 4 %, akorát ukazuje, že se nechce dohodnout, ale chce akorát rozbourat starý pořádek. „Je to ‚businessman‘ a nerozumí tomu, že po 11. září spojenci šli do boje pro Ameriku, a nemuseli. Trump může jít do p... Je to idiot, jakého jsem dlouho neviděl,“ rozohnil se jeden z komentujících.

Trump toho povídá tolik, že jeho slova dost ztrácejí důvěryhodnost, reaguje na Jandův názor senátor Václav Láska. „Neplníme své závazky, a měli bychom, opakovaně v Senátu apelujeme na jejich plnění. Nemyslím si, že bychom zavinili případný odchod USA z NATO. Pokud jde o frustraci, tak ta je fakt vzajemná,“ míní.

„US prezident je už bohužel přes míru. Narážím hlavně na jeho další zmínku o 4 % a o tom, že máme 2 % dávat hned. Na rozdíl od USA nemáme letadlové lodě, jaderné zbraně a ani globální ambice, které stojí spoustu peněz – nemá to téměř nikdo v Evropě. Už teď není fakticky možné peníze utratit,“ dodal bezpečnostní expert Lukáš Dyčka s tím, že Trump to říká jen proto, že je podnikatel a chce evropské státy ekonomicky vysát na úkor „America first“ a část jejich výdajů na obranu logicky proměnit v americké zbraně.

Následně se ozval i poslanec a místopředseda Pirátské strany Mikuláš Peksa, který se prý obává toho, že navýšení na 4 % by znamenalo skokové zvýšení českého obranného rozpočtu na nějakých 200 miliard ročně. Zároveň s tím by vyskočil deficit státního rozpočtu o nějakých 140 miliard. Což by nás prý rychle přivedlo „do Řecka“. „Já si nedovedu představit, že evropské vlády na takový požadavek plošně přistoupí. Jen pro srovnání – Česko vydává na důchody nějakých 400 miliard ročně. Nedovedu si představit politika, který řekne: ‚Seberme důchodcům třetinu, ať má Trump radost‘,“ uvedl.

Jediným výsledkem celé operace – pokud by se nějakým zázrakem zrealizovala – může podle Peksy být to, že půlku Evropy budou za 5 let ovládat strany jako SYRIZA a druhou půlku pro změnu strany jako AfD. „Nemůžu si pomoct, mně ten požadavek přijde naprosto mimo realitu,“ dodal.

Trump také na svém twitteru napsal, že země NATO musí dávat dvě procenta HDP na obranu ihned, a ne až od roku 2025. „Česká republika je připravena postupně navyšovat výdaje na obranu nejprve na 1,4 procenta, poté až na dvě procenta HDP, což je doporučení NATO. Tuto hranici pokládám za optimální,“ reagoval na Trumpovu výzvu Hamáček. ČR nyní vydává na obranu přes jedno procento HDP.

Metnar ČTK sdělil, že slova amerického prezidenta vnímá spíše jako dlouhodobý apel. „Zvyšování obranného rozpočtu musí být plánované a postupné, nikoliv skokové. Naším nynějším cílem je splnění aliančního závazku dvou procent HDP do roku 2024,“ poznamenal.

Opoziční poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) sdělila, že i když souhlasila s tlakem americké administrativy na vydávání dvou procent HDP a navrhovala v tomto duchu i změnu zákona, čtyřprocentní požadavek je podle ní zcela mimo realitu. „Nejenom že by se s tím těžko srovnával státní rozpočet, ale bylo by složité tyto finance smysluplně a efektivně vydat,“ uvedla s tím, že by se musel kompletně změnit přístup k obraně a například by znovu musela být zavedena základní vojenská služba.