„Vzpomínám si, jak jsem před zhruba dvěma lety kritizoval průtahy, které souvisely s případem Vlasty Parkanové, jistě si na tu kauzu vzpomínáte, a označil jsem je za ostudu české justice, nikoli pouze soudců, ale také státních zástupců. Případ byl konečně uzavřen, ale ostuda zůstala. A myslím si, že bychom měli všichni přemýšlet, jak opakování podobných případů zabránit,“ poznamenal úvodem projevu k soudcům Zeman.

„Říkám to i v souvislosti s tím, že místo tohoto přemýšlení se z řad soudců ozývají protesty proti zmrazení platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Protože vynikám až extrémní zdvořilostí, nebudu používat výrazu nenažranost a pouze se zamyslím nad tím, proč řadoví soudci, jejichž platy se pohybují ve výši sta tisíc korun, budete-li úspěšní a stanete-li se předsedy soudů, bude to dokonce dvě stě tisíc korun měsíčně, nikoli ročně, tak proč tito soudci protestují proti pouhému zmrazení svých platů a argumentují přitom svojí nezávislostí. Ale vždyť politici mají být také nezávislí, a, jak jsem si všiml, tato vrstva naší společnosti proti zmrazení svých platů nijak neprotestuje,“ dodal.

„Chtěl bych vám proto popřát, aby, poněkud pateticky řečeno, jste dýchali ne-li se svým národem, tedy alespoň se státním rozpočtem a abyste platy, které vám byly v minulosti přisouzeny, akceptovali. Bude-li situace v budoucnosti lepší, jistě vaše platy vzrostou. A budete-li dobře pracovat a nebudete-li opakovat chyby v kauze Vlasty Parkanové, možná že se stanete i předsedy soudů, a v tomto případě budete úplně za vodou,“ zmínil.

„Citoval jsem Aloise Rašína, za službu vlasti se neplatí. Neznamená to požadavek, aby vaše platy byly nulové, ale aby byly uměřené. A já vám přeji ve vaší práci hodně úspěchů a málo ostudy, která by dopadla na celý soudcovský stav, jako tomu bylo v případě Vlasty Parkanové,“ zakončil Zeman.