Pomerantsev uvedl, že zatímco v sovětských dobách hrála propaganda významnou roli v soupeření velmocí, po rozpadu impéria Kreml dlouho žádnou informační strategii neměl. „Zlom nastal v roce 2004, kdy se na Ukrajině odehrála první barevná revoluce, takzvaná oranžová. Tehdy se Kreml aktivizoval, ale zacílil svou propagandistickou mašinerii výhradně na Ukrajince,“ uvedl s tím, že v roce 2004 se z propagandy a informační války stal oficiální nástroj ruské zahraniční politiky. „V roce 2008, po vpádu do gruzínské Jižní Osetie, tlak ruského státu na informační zdroje, které se změnily v ‚měkkou sílu‘, se zvýšil. Evropa zůstávala stranou pozornosti, ale nakonec došlo i na ni,“ podotkl.

V samotném Rusku prý svobodomyslné a poctivé novináře buď zavraždili, uvěznili, nebo vyhnali ze země.

Jsou oprávněné obavy, že Rusko ovlivní německé a francouzské volby, stejně jako ovlivnilo americké? „Největším problémem je, že nikdo neví, nakolik ruská propaganda ovlivnila americké volby. To zatím neumíme zjistit. Ano, dílkem k vítězství Donalda Trumpa přispěla, ale nikdo z mých známých, kteří se problematikou zabývají, nevěří, že by vyhrál volby jen díky Moskvě. S přispěním ano, díky nikoli,“ přiznal.

Uvedl také, že v době internetu se houfujeme do skupin, v nichž se izolujeme, vytváříme bubliny, jakási novodobá plemena. „V nich vznikají nová náboženství, ideologie, vize. Lidé se v nich sdružují na základě různých shod, nikoliv národnosti, třeba temperamentu, strachu… Uživatelé internetu nehledají nové informace, ale stejný světonázor,“ uvedl s tím, že místo aby se díky internetu rozšířilo komunikační prostranství, veřejný prostor pro diskusi se zmenšil. „Vracíme se do doby klanů i s jejich rituály a zvyky, což může vést spíše k vítězství malých ideových skupin, jakýchsi plemen, než nacionalismu, jak ho známe. Jisté je, že liberalismus končí, už nemá sílu. Co nastoupí místo něj, nevím, ale vím, že to nebude svět, o kterém snil Václav Havel,“ posteskl si.

Pomerantsev odpověděl také na otázku, proč se v Kremlu z Trumpova vítězství tolik radovali. „Putin se prezentuje jako bojovník s tradičním establishmentem, s tradičním politickým systémem. A stejně Trump. Běžní Američané nevidí v Rusku žádnou hrozbu. Možná ho považují za komické zlo, ale ve skutečnosti je Putin pro levicové Američany současným Che Gevarou,“ prohlásil Pomerantsev.

Refrén, který lidé, jako je Viktor Orbán nebo Miloš Zeman, neustále zpívají, podle něj zní: „My, nacionalisté, půjdeme společně proti zlému mezinárodnímu systému, zlému Sorosovi či Islámskému státu a v tomto boji je Putin náš spojenec. Američané, kteří hlasovali pro Trumpa, jsou stejného názoru. Putin a Trump jsou obdivovaní bílí machové, jejichž doba přichází,“ uvedl.

Rusko a USA jsou podle něj spojenci v nejhorším smyslu. „Věří v anarchokapitalismus namíchaný s nacionalismem a otevřeně to prosazují. Odsuzují globalizaci, prosazují monopoly, něco jako tvrdý státní kapitalismus opepřený nacionalismem,“ poznamenal.

Myslí si, že malé státy střední a východní Evropy budou nakonec pohlceny. „Ale před tím se poperou. V Evropě nebude velká válka, jako byla první či druhá světová. Významné válečné konflikty zřejmě zůstanou na Blízkém východě. Tady hrozí malé šarvátky, jež však lidem značně znepříjemní život. Přijde chudoba, nenávist, zloba. Budete asi pohlceni nějakým sousedem, na což jste ale zvyklí, ne?“ podotkl Pomerantsev.