Poslanecká sněmovna se v pátek nedostala k hlasování o navýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Důvodem byly obstrukční projevy předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a předsedy SPD Tomia Okamury.
Další pokus o schválení novely, která upravuje financování České televize a Českého rozhlasu, proběhl ve Sněmovně ve středu. Ani po pěti hodinách jednání se však vládní koalici nepodařilo prosadit tzv. velkou mediální novelu, jejímž předkladatelem je ministr kultury Martin Baxa (ODS). Opoziční hnutí ANO a SPD nadále blokují projednání této změny, čímž znovu zabránila schválení vyšších poplatků. Koalice plánuje další pokus v pátek.
Navrhovaná novela počítá s navýšením poplatku za Českou televizi o 15 Kč na celkových 150 Kč měsíčně, zatímco rozhlasový poplatek by se měl zvýšit o 10 Kč na 55 Kč měsíčně. Součástí návrhu je pravidelná valorizace poplatků a úprava pravidel pro úhrady právnických osob. Podle nové úpravy už nebude výše poplatku záviset na počtu přijímačů, ale nově na počtu zaměstnanců dané firmy.
Rozruch vyvolaly i nové vizuály České televize, v nichž vedení odůvodňuje nutnost zvýšení koncesionářských poplatků s tím, že jejich výše se nezměnila od roku 2008, televize kvůli inflaci ztrácí na kvalitě a bez navýšení financí nelze udržet současnou úroveň vysílání.
Fotogalerie: - Schvalování pořadu
Souček: Výzvy k šetření jsou zcela mimo mísu
Ředitel České televize Jan Souček se k výzvám, aby televize místo navyšování poplatků začala šetřit, vyjádřil na sociální síti.
„Výzvy, aby ČT začala konečně šetřit, jsou zcela mimo mísu. Snad kromě rozhlasu neexistuje česká veřejná instituce, která by hospodařila sedm let se stále stejným rozpočtem. Příjmová stránka státního rozpočtu za tu dobu narostla o více než 100 %. Za televizní poplatek 135 Kč vyrobila Česká televize v roce 2008 celkem 15 481 hodin pořadů. Z přepočtu na jednoho zaměstnance to bylo 5,37 hodiny. V roce 2023 (poslední schválená výroční zpráva) jsme za ten stejný poplatek vyrobili 20 790 hodin pořadů, což je o 34 % víc. Produktivita na jednoho zaměstnance se zvýšila o 32 %, tedy na 7,08 hodiny. Jak myslíte, že by toho šlo dosáhnout bez úspor a manažerského tlaku na efektivitu, když se mezitím zdvojnásobily mzdy i ceny všech podstatných menších vstupů?“ uvedl.
— Souček Jan (@HonzaSouek) January 30, 2025
Po Součkově vyjádření se strhla diskuse, ve které ho lidé konfrontovali s otázkou, zda by Česká televize neměla omezit některé pořady namísto zvyšování poplatků. Jeden z komentujících mu navrhl: „Vypište mi zde seznam vašich pořadů, které je nutné, aby na ČT vznikaly v rámci zachování objektivity a demokracie. Zbytek pak škrtněte a máte ušetřeno,“ rýpl si.
Souček na to reagoval tím, že obsah, který Česká televize vyrábí a vysílá, je jasně definován zákonem, a komentujícímu přiložil příslušný dokument. Na to mu dotyčný odpověděl s ironickým podtónem: „Je i váš osobní názor definován zákonem?“
Diskuse pokračovala otázkou, zda Česká televize vůbec měří kvalitu své tvorby. Jan Souček na to reagoval, že kvalita je hodnocena na stupnici od 1 do 10 a index spokojenosti se dlouhodobě drží na hodnotě 8,3.
Další diskutující si ověřil průzkumy a poznamenal, že podle půlročního šetření agentury Kantar označilo 60 % dotazovaných Českou televizi za důvěryhodnou. Zároveň ale upozornil na možnou námitku, že průzkum si pravděpodobně objednává a platí sama ČT, což by znamenalo finanční zájem agentury na pozitivních výsledcích.
Návrh na privatizaci
Jiný diskutující pak navrhl rovnou privatizaci České televize. „Potom by se ukázalo, zda jste opravdu schopni přežít, ale jak se zdá, vy si raději budete dělat srandu z toho, že lidi štve nuceně platit něco, na co nekoukají.“
Na to Jan Souček odpověděl argumentem, že o spokojenosti s tvorbou ČT „hlasují“ diváci svými ovladači. „Sedm let za sebou je ČT lídrem trhu. Sleduje ji nejvíce diváků ze všech TV skupin v naší zemi. To vypovídá o trochu jiném vztahu k ČT, než který jadrně popisujete.“
Oponent k tomu namítl, zda by ČT byla lídrem trhu i v případě, že by byla soukromá. Ředitel ČT pak vysvětlil, že být soukromou televizí by znamenalo financovat se z reklamy, což ČT ze zákona nemůže.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Obrázek zobrazuje scénu ze seriálu Most!, kde žena označená „135 Kč“ dostává facku od muže s nápisem „17 let inflace“. Tato metafora má podle všeho znázornit, že televizní poplatky se nezměnily od roku 2008, zatímco inflace jejich reálnou hodnotu postupně snižovala.
Vizuální kampaň České televize, která odůvodňuje nutnost zvýšení koncesionářských poplatků, vyvolala silně odmítavé reakce. Mnozí ji označují za „vrcholnou trapnost“, nebo dokonce za „manipulaci veřejným míněním“. Kritika se soustředí především na způsob, jakým ČT srovnává své finanční problémy s inflací, aniž podle oponentů dostatečně prokazuje, že si vyšší poplatky skutečně zaslouží. Převládá názor, že namísto jejich zvyšování by se veřejnoprávní televize měla nejprve sama zaměřit na úspory a efektivnější hospodaření.
Navýšení povinných koncesionářských poplatků kritizoval pro ParlamentníListy.cz také komentátor Petr Holec. Podle něj Česká televize požaduje vyšší financování, zatímco vláda se ji zároveň snaží „zprivatizovat“ a udělat z ní „nástroj vlastní propagandy“.
„Podívejme se na to, proč je vláda i v tomhle případě ochotná pošlapat svoje nejen předvolební, ale i povolební sliby, že nebude chtít zvyšovat tuto daň. Štítím se slova poplatky, protože je to daň za ČT a Český rozhlas. Důvod je prostý. Vláda se snaží podpořit svou vlastní propagandu, kterou se veřejnoprávní média stávají. Chce to udělat velmi troufale, ale mazaně za peníze nás všech. Lidé vidí, jaká propaganda se na ně z veřejnoprávních médií denně valí. Fialova vláda se snaží zprivatizovat Českou televizi i Český rozhlas pod záminkou ochrany demokracie,“ uvádí Holec.
Vzpomněl i na nedávné vystoupení Petra Fialy v pořadu Partie na CNN Prima NEWS. Tam se premiér jal kárat moderátorku Terezii Tománkovou, že v televizi dávají příliš velký prostor opozičním politikům, zatímco seděl ve studiu sám a měl neomezený prostor.
Naopak politolog Lukáš Jelínek uvedl, že jde o nezbytný, i když nepopulární krok. Veřejnoprávní média do dnešní společnosti patří a musejí být adekvátně financována. „Budiž vládě přičteno k dobru, že kousla do kyselého jablka a začala se zabývat věcí, kterou všechny předchozí vlády odkládaly. Mají-li v této zemi fungovat média veřejné služby, musejí mít z čeho žít. Dlouhá léta tu panovala neochota poplatky navyšovat, která ukazovala neschopnost daných politických reprezentací k nepopulárním krokům. Veřejnost sice nechce koncesionářské poplatky, ale stejně tak by veřejnost nechtěla platit daně. Jsou to věci, které mohou být nepříjemné, zatěžují nás, ale bez kterých se moderní společnost neobejde. I kdyby se podle představ Andreje Babiše veřejnoprávní média platila ze státního rozpočtu, stejně by to znamenalo navýšení daní, aby na to bylo kde vzít, a stejně bychom to my všichni platili,“ konstatuje politolog.
„Vláda udělala několik chyb. Měla s tím přijít bezprostředně po volbách, aby zde byl dostatečný prostor na politickou, odbornou i laickou debatu,“ myslí si a dodává, že Fialova vláda měla dostatek času i na další změny. „Například zajištění kontroly hospodaření ze strany NKÚ a další síť opatření, která by uspokojila opoziční námitky. Místo toho se vláda rozhodla to celé řešit na sílu a na poslední chvíli, čímž škodí sama sobě i pozici médií veřejné služby ve společnosti,“ dodává Lukáš Jelínek pro ParlamentníListy.cz.
Předseda ANO a expremiér Andrej Babiš, jehož hnutí dlouhodobě s přehledem vede žebříčky a očekává se, že bude sestavovat příští vládu, ve středu na plénu Poslanecké sněmovny předestřel, jak s veřejnoprávními médii hodlají naložit, pokud se skutečně po volbách ujmou vlády v naší zemi.
Podle Babiše dává smysl sloučit Českou televizi a Český rozhlas do jedné instituce, což by podle jeho slov vedlo k výrazným finančním úsporám, protože nyní dělají obě instituce často duplicitní práci. Změnit by se podle něj měl i systém financování těchto médií. Ve středu ve Sněmovně Andrej Babiš opět uvedl několik příkladů z blízkých západních států, kde jsou veřejnoprávní média financována přímo ze státního rozpočtu. Trend je tedy podle jeho slov jasný. „Pokud Česká televize a Český rozhlas tvrdí, že mají málo peněz, tak ať začnou šetřit,“ vpálil jim šéf hnutí ANO.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s tím, že by ČT měla nejprve hledat úspory, než požadovat zvýšení koncesionářských poplatků?
autor: Natálie Brožovská
