Pikantní průběh měla tento týden hra o nového ministra pro vědu, výzkum a inovace. „Na Seznam Zprávách se objevilo, že Pavel Tuleja publikoval v takzvaných predátorských časopisech. To je velice podivuhodná informace, neboť obsahuje několik zásadních otazníků. Proč tak najednou ze dne na den se objevila zpráva, že možný ministr Tuleja publikoval nějaké texty v časopisech, které nejsou považovány údajně odbornou obcí za relevantní a dostatečně seriózní? Proč to o panu Tulejovi někdo nepředhodil v době, kdy byl rektorem Slezské univerzity, což bylo v období, do něhož ty publikace spadají? To je dost náhoda, že to vyplulo právě v době, kdy měl nastoupit do ministerské funkce,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že je divné, že nikdo až dosud nepoložil otázku, jak mohla tuto funkci zastávat Helena Langšádlová.
Přitom se v osobě někdejší provozovatelky penzionu rozhodně nejednalo o odbornou autorku nebo vědkyni. „Možná její nejvyšší vědeckou činností bylo sepsání závěrečné práce při vysokoškolském studiu, ale kdo ví. Znám člověka, který jí tu práci vedl, tak si umím představit, jakým způsobem ta práce vznikala. Ale nebudu nic naznačovat, jak říkal Smoljak v jednom cimrmanovském monologu: ‚My nesmíme ani naznačovat‘. Ale každý si může položit vedle sebe akademickou kariéru pana Tuleji, jehož osobně neznám, a protože se pohybuji v jiných oblastech než on, tak neposoudím míru kvality jeho odborných textů. Nicméně jsou jich desítky po celém světě a doposavad to nikoho nenapadlo zkoumat. Až teď, co vystřelila z funkce paní Langšádlová. Mně se tahle souhra okolností nějak nezdá,“ přiznává mediální analytik.
Fotogalerie: - Mimořádná s přílepkem
Mydlení schodů, od pětikoalice solidaritu čekat nelze
Pozastavuje se i nad tím, že se článek odvolává na seznam takzvaných predátorských časopisů. „Ovšem když se na něj podíváte, tak si všimnete, že u mnoha z názvů je poznámka, že tento časopis je evidován v příslušné kategorii, v příslušné databázi odborných textů, takže není predátorský nebo ho lze těžko nazvat predátorským v tom smyslu, v jakém se tady používá. Navíc jsem v tom seznamu knihovníka University of Colorado Jeffreyho Bealla nenašel některé časopisy, o nichž vím naprosto jistě, že by se daly charakterizovat jako predátorské, přičemž tam chybí. To na mě působí jako výběrový blacklist někoho, kdo se někomu jinému nelíbí, zatímco jiní, kteří se chovají stejně nebo hůř, na něm nejsou. I to samo o sobě je pochybné. Zkrátka a dobře mně to celé přijde velice ošklivé a nevkusné,“ podotýká Petr Žantovský.
Máme vůči Rusku cítit vděčnost za osvobození od německého nacismu?Anketa
Řešením je chalífát. V Německu se dozvídají, co je čeká
Minulou sobotu se v Hamburku konala demonstrace muslimů, jejíž účastníci na transparentech i vykřikovanými hesly žádali zřízení chalífátu. „Chalífát, jak víme, je státní zřízení, které směšuje náboženské a světské záležitostí a je přímým protikladem k demokratickému zřízení. To znamená, že ti lidé, kteří tam demonstrovali pro chalífát, se dopouštěli zcela jasně porušení zákona. Ale německé úřady na to zareagovaly prapodivně. Ministryně vnitra sice vystoupila proti tomu, aby se demonstrace konala, nicméně tamní úřady demonstraci povolily podle nějakých zřejmě všeobecně platných regulí, které jsou v této věci užívány. Asi jako kdyby se jednalo o demonstraci zahrádkářů proti zdražení průmyslových hnojiv. To je zřejmě v očích německých úředníků asi tak podobné,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Za nejpodivuhodnější na celé události z hlediska mediálního je skutečnost, že hlavní zpravodajský pořad veřejnoprávní televize ARD tzv. Tagesschau o této demonstraci vůbec neinformoval. „Toho dne byla na programu informace o sjezdu koaliční strany Svobodné demokratické strany (FDP), dále o tornádu někde v jižní Číně, o velkých deštích v Africe a o zavírání poboček Galeria-Kaufhof. To jsou opravdu zásadní témata, která posunou svět dopředu a opravdu není třeba vidět, že nám tady ze všech koutů lezou lidé s nápisem Chalífát ist die Lösung. Obávám se, že je to míněno jako Endlösung, což je slovo, které bylo používáno od Konference ve Wannsee, kterou řídil Reinhard Heydrich, a bylo to takzvané Konečné řešení židovské otázky,“ připomíná mediální analytik.
Tak by se neměla chovat žádná, natož veřejnoprávní televize
Takže Endlösung. Chalífát je konečné řešení. „Pro Evropany, samozřejmě. Tam, kde je chalífát, nemohou žít lidé, kteří jsou zvyklí na evropský způsob života, evropskou civilizaci, evropskou kulturu a evropské hodnoty. Teď myslím s malým ‚e‘, ne ten hloupý spolek pana Jandy. Mám za to, že pochybení německé televize ARD není vůbec náhodné a také není první. Asi před rokem podobným způsobem opomenula jinou demonstraci, jiných islamistů, v jiném německém městě, takže tohle zdaleka nebylo poprvé. Nebo si vzpomeňte na Silvestr roku 2015. Tehdy se celou noc v Kolíně nad Rýnem proháněly hordy migrantů z velké části bez jakýchkoliv osobních dokumentů,“ odkazuje Petr Žantovský na tehdejší obohacování místní komunity.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
A při tom bujarém prohánění čtvrtým největším německým městem tyto hordy přepadávaly místní kolínské ženy. „Určitě to nebylo z důvodu, že by je chtěli převést na islámskou víru. Myslím, že to bylo prostě a normálně násilné vypuknutí nějakých hormonů lidí, kteří měli a mají za to, vlastně to i odpovídá pravdě, že jsou de facto beztrestní. Všimněte si, že většina teroristů, kteří řádí po Evropě s nějakým islámským důvodem a s výkřikem ‚Alláhu akbar‘, neskončila ve vězení. Často skončili v psychiatrických léčebnách, protože byli seznání duševně nemocnými. O tom silvestrovském řádění v Kolíně nad Rýnem pro změnu neinformovala ZDF, druhá veřejnoprávní televize, celostátní. V Německu mají dvě. Tak to jenom pro poučení, jak by se neměla chovat žádná, natož veřejnoprávní televize,“ poznamenává mediální odborník.
Fotogalerie: - Blaník s Klausem
V hale chtěl mít všechny zuby, co za svoji kariéru vytrhal
Poslední dnešní glosa Týdne v médiích by zřejmě měla stát úplně na začátku. „Prvního května jsme přišli o člověka, který vstoupil do dějin, podílel se na jejich utváření a poté odešel do soukromí a odtamtud už jen glosoval svět kolem nás. Mluvím samozřejmě o Miroslavu Mackovi. Pocházel ze Zábřehu na Moravě a významnou postavou se stal možná právě proto, že nebyl z Prahy a byl z toho vzdálenějšího koutu země, neboť právě zástupci mimopražských občanů vynesli vzhůru Václava Klause, když se volil předseda Občanského fóra, proti všem těm Pithartům. V čele tak stanul ekonom, který měl naprosto konkrétní představy o tom, jak má vypadat ekonomická transformace a vůbec transformace země. Mnozí teď dodají, že ne všechno se povedlo, a leccos se zvrtlo. Ale tak je to vždycky a podle toho se nedá příliš soudit. Fakt je ten, že Klausovo vedení bylo opřeno dlouhou dobu právě o Miroslava Macka,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Mgr. Helena Langšádlová
Jste rádi, že v USA prošel balík pomoci pro Ukrajinu?Anketa
Nás přece nebude poučovat nějaký kulisák, pronesl hubatě
Posledních řadu let byl vynikajícím glosátorem na svých webech Viditelný Macek a Macek v botách. „Slynul neobyčejnou schopností velice stručnou, pádnou, srozumitelnou a zároveň velice často i vtipnou až jízlivou formou vystihnout zlořády, které se kolem nás dějí. Jako autor nejenom tedy literární, ale i novinářský, zaslouží, abychom ho v Týdnu v médiích připomněli. Kdybych měl vyzdvihnout jednu jeho vlastnost, byla by to už zmíněná zábavnost postavená na vysokém nadhledu nad věcí. S Václavem Klausem byli naprosto ideální dvojice. Každý úplně jiný, jeden s ekonomickým vzděláním, druhý lékař. Povahově absolutně odlišní, i když taky ne ve všem. Macek mi vyprávěl, jak běhal hodně dlouhé trasy do kopce. A když jednou zjistil, že už to nedává, že se najednou zadýchává víc než kdy jindy, tak se postavil na váhu a od toho dne do pár týdnů zhubl 10 nebo 12 kilo. Hned se mu běhalo lépe,“ líčí Petr Žantovský.
Stejným způsobem se Miroslav Macek zbavil zlozvyku kouření. „Byl člověk s velikou vnitřní kázní. To má i s Klausem společné. O tom, proč si myslím, že se doplňovali, povím příznačnou historka z nějaké tiskovky, která se mimo jiné týkala i Havla. Předtím Havel pronesl něco na adresu Klause nebo ODS, muselo to být někdy v roce 1999 nebo 2000, dokud byl Macek ještě místopředsedou. A na té tiskovce seděli právě Klaus s Mackem. Macek hrál vždycky toho hubatého, takového, co si nebere příliš servítky, a pronesl tam větu ve smyslu: ‚Nás přece nebude poučovat nějaký kulisák‘. A Václav Klaus, jak to umí, zachmuřil obočí a pak pravil: ‚Ale Mirku, to nemůžete takhle říkat‘. Ale bylo zcela zjevné, že to byla nahrávka a smeč. Jsem přesvědčen o tom, že tuhle scénku měli připravenou a zapůsobila přesně tak, jak chtěli. Takže, milý pane doktore, ať je vám tam dobře,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Trashman
