Nejčerstvěji (s datem 1. února 2023) na vás vyjukne materiál s názvem Mírové iniciativy ve službách válečné propagandy. Tento patnáctistránkový elaborát je uvozen věru příhodně titulní fotografií zachycující polibek L. Brežněva a E. Honeckera, což nás má hned na počátku ujistit, že vše, o čem se bude dále pojednávat, má kořeny v totalitním sovětském systému minulosti. Pod fotkou líbajících se starců je velký nápis Chceme mír. Ano, tuto větu jsme slýchali v dobách předlistopadových velmi často. Pak jsme ji slýchat přestali, ačkoli válkami se to po celém světě jen hemžilo – Irák, Afghánistán, Sýrie, Jemen, ale též Gruzie, Náhorní Karabach atd. Je zvláštní, že naše libová, dříve se říkalo lihová, dnes oficiálně liberální demokracie nikterak za ta léta ani slůvkem nezaprotestovala proti aktérům těch válek. A dnes, kdy se válka přiblížila na blízkost pár stovek kilometrů, neslyšíme z úst čelných představitelů žádné „chceme mír“. Jen samé „jsme ve válce“. Když si prostudujete ten spis KRITu, pochopíte, proč tomu tak je.

Hned na počátku čteme: „Ve veřejném prostoru se množí nejrůznější ‚mírové iniciativy‘, které volají po zastavení bojů na Ukrajině a nezřídka požadují i ukončení západní vojenské podpory Ukrajiny. Tyto iniciativy se zaštiťují humanismem a pacifismem, jsou však manipulativní, sloužící především ruským strategickým zájmům... Takové snahy pak vedou až ke zpochybňování mezinárodních spojeneckých závazků České republiky v rámci NATO, protože ‚v zájmu míru‘ je prostě dovoleno cokoliv. Včetně možné zrady spojenců.“ Zde by se asi mělo skvít sdělení, odkdy je Česká republika spojencem Ukrajiny. Od okamžiku, kdy nám premiér Fiala sdělil pateticky, že „jsme ve válce“? Žádný artikul zakladatelské smlouvy NATO, jehož jsme členem, se nevztahuje na jakékoli povinnosti členských zemí NATO vůči zemím nečlenským. Proto tedy vůči Ukrajině nemáme žádné závazky, kromě těch, které si sami vymyslíme, přisvojíme, či nám jsou odněkud nadirigovány. Vyber si každý tu možnost, které věříš nejvíc. A pokud je míněno, že „zrazujeme“ spojence v NATO samotném, pak platí totéž: Odkdy je kterýkoli členský stát smluvně zavázán být spojencem Ukrajiny? Nic o tom nevím. Nejspíš je to jen fráze, hodící se do propagandistického spisku KRITu.

Když se přebrodíte haldou dalších floskulí, dojdete k pasáži, která stojí za komentář. Zní takto:

„Jakými kanály a prostředky se manipulace šíří – Příklady narativů a jejich zdrojů tematizujících mír na Ukrajině:

• Volba prezidenta ČR je volba mezi mírem a válkou – Tento narativ pak vede i k samotnému zpochybnění mezinárodních závazků České republiky v rámci NATO.