Dne 14. září 1937 zemřel zakladatel našeho státu T. G. Masaryk. Miloš Zeman je přesvědčen, že bychom si měli odkaz prvního prezidenta připomínat, ale to nejen čtením jeho knih, ale také činy. Masaryk byl velmi aktivní člověk, který v 65 letech projevil odvahu, odešel z vlasti a začal v zahraničí budovat stát, který si ještě v první světové válce uměl málokdo představit. Masaryk sám nebyl oblíben. Pražští vysokoškolští studenti ho vypískali z jeho přednášky, připomněl Zeman dobu Hilsneriády, kdy se Masaryk postavil na stranu žida Leopolda Hilsnera, ale i v jiných případech.

Taková odvaha podle Zemana většině dnešních českých politiků chybí. Někteří politici jen přežívají ze dne na den. „Dokonce o jedné nejmenované politické straně se říká, že se zdraví slovy: dobrý každý den,“ prohlásil před kamerami Zeman.

Připomněl také, že se Masaryk odmítl spokojit s rolí kladeče věnců a definoval do Ústavy Československa pravomoci prezidenta. „On dokonce psal dopisy tehdejším ministrům, co by měli dělat. Nedovedu si představit, že by dnešní prezident takto úkoloval ministry,“ řekl prezident.

Masaryk kdysi také přišel s myšlenkou vytvořit jakési spojené státy evropské po vzoru USA. Zeman se k této Masarykově myšlence přihlásil. „Já jsem pořád eurofederalistou a vždy jsem dodával, že opravdoví federalisté jsou nepřáteli evropského unitárního státu. Masarykova vize spojených států evropských byla federalistická.“

Prezident Miloš Zeman a Jaromír Soukup v pořadu Týden s prezidentem. (ReproFoto: TV Barrandov)

Jak se liší pohled českého a německého prezidenta na migrační krizi?

Soukup poté otevřel téma návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v Praze. V českém hlavním městě byl německý prezident jen pár hodin, ale Zeman prozradil, že i tak stačili probrat řadu témat. Nad tématem uprchlické krize se tak úplně neshodli, ale v jedné věci se přece jen shoda našla.

„Shodli jsme se alespoň v tom, že migrantům je třeba pomáhat na jejich území, stavět tam školy, nemocnice a tak podobně. Rozdíl byl v tom, že Steinmeier říkal, že musíme dělat také tohle, a já jsem říkal, že musíme dělat jenom tohle. Pomáhat uprchlíkům na jejich území,“ prohlásil také Zeman.

„Diskutovali jsme také o sankcích proti Ruské federaci. A tam jsem říkal, podívejte se, tady je určitá absurdní situace, kdy Evropská unie vyhlásila nějaké sankce vůči Ruské federaci, ale existují také americké sankce vůči Ruské federaci. A Evropská unie ostře protestovala proti zostření amerických sankcí vůči Ruské federaci, protože to poškozuje ekonomické zájmy EU. Uznejte, pane Soukupe, že to je poněkud absurdní situace,“ zaznělo také z úst prezidenta.

Stranou pozornosti prezidenta nezůstal ani vypálený dřevěný kostel z 16. století v Gutech na Frýdecko-Místecku. Zeman dal najevo, že by byl poměrně přísný v souzení mladíků, kvůli kterým kostel v podstatě lehl popelem. Pokud by snad někdo prezidentovi namítal, že mladíci, kteří kostel zapálili, možná doma neměli dost lásky a schytali pár facek, takže bychom k nim měli být trochu shovívaví, pak by prezident odvětil, že ti mladí muži dostali facek ještě málo.

Politici se bojí občanů, řekl prezident

Pár slov padlo i k Čapímu hnízdu. Zeman prozradil, že po návratu z New Yorku, kde promluví na půdě OSN, si chce vyslechnout názor ministra vnitra Milana Chovance na kauzu Čapí hnízdo. „Ale já už jsem upozorňoval na to, že v šuplících leží dvě stě, slovy dvě stě neprojednaných zákonů, a to je mizerná práce. A poslanci místo toho, aby se věnovali těmto zákonům, raději osm hodin diskutovali o Čapím hnízdě.“

Za vůbec největší hřích této sněmovny považuje Zeman neschválení zákona o obecném referendu. Proč ho politici neschválili? „Politické strany se bojí svých občanů. Ale protože tito občané jsou také voliči, tak těsně před volbami politické strany své občany milují. Ale když je po volbách, tak lidem říkají, nepleťte se do toho, tady vládneme my,“ shrnul prezident.

Ve druhé polovině pořadu se Soukup Zemana znovu zeptal na jeho zdraví. „Já už jsem se rozhodl požádat všechny své ošetřující lékaře, aby sepsali všechny mé nemoci a nabídli je k publikaci. Bude to prázdný papír, pane Soukupe. Včera jsem byl po roce zase na cétéčku, kde vám změří úplně všechno, a nenašli mi nic, až na tu nohu,“ poukázal Zeman na svou neuropatii. Nedávno prý volal na Hrad ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) a říkal, že slyšel, že prezident má rakovinu slinivky břišní. „No tak jsme mu řekli, že to je nesmysl a že si to vymyslel nějaký blázen,“ doplnil Zeman.  

„Protože se rozmáhá před volbami taková kampaň: nevolte ho, on je invalida, tak já žádám novináře, aby popsali alespoň jednu nemoc kromě té neuropatie v noze. Podívejte se, je to špinavá kampaň. Já jsem nic neukradl, ani sexuálně jsem nikoho nezneužil, bohužel jo, no a tak jediné, co zbývá, je špinavá kampaň o mém zdraví,“ uzavřel toto téma Zeman.

Došlo i na ekonomickou situaci v Česku. Soukup se Zemana zeptal na nemalý počet exekucí, které zatěžují české občany. Čechy, Moravany a Slezany, kteří čelí exekuci či exekucím, ovšem prezident moc nepotěšil. „Teď zase řeknu, co bude velmi, velmi nepopulární. Jestliže někdo je zadlužen a v důsledku tohoto zadlužení je na něm exekuce nebo několik exekucí a jestliže si nakupuje zboží, které nepotřebuje a není schopen se postarat sám o sebe, tak byť je to tvrdé... tak řeknu, že tito lidé si za to většinou, neříkám všichni, ale většinou mohou sami,“ zaznělo z úst prezidenta.

V obecné rovině prezident vyjádřil názor, že česká ekonomika má před sebou určité nadějné vyhlídky. Už proto, že Česká národní banka tlačí na komerční banky, aby neposkytovaly hypotéky na sto procent ceny nemovitosti, ale jen na osmdesát procent. Kdyby byl Zeman členem Bankovní rady ČNB, prý by tlačil na to, aby to bylo maximálně šedesát procent ceny nemovitosti.

Evropa se musí proměnit v pevnost

Nakonec český prezident zhodnotil středeční projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera o stavu EU. Především rázně odmítl Junckerovu myšlenku, že se z EU nesmí stát pevnost. Zeman by prý z EU pevnost naopak udělal.

„Já jsem ten projev pečlivě studoval, protože jsem doufal, že přinese nějaké nové myšlenky. Ve skutečnosti bych ho popsal jako útěk dopředu. Evropa se má podle mého názoru stát, alespoň dočasně, uzavřenou pevností, než dosáhne ochrany evropských hranic. A víte před kým,“ konstatoval Zeman.

Jean-Claude Juncker také vyzval členské země EU, které dosud neplatí eurem, aby euro co nejdříve přijaly. S tím Zeman také nesouhlasil.

„Vezměte si, pane Soukupe, že Dánsko a Švédsko, dvě nejúspěšnější ekonomiky EU, euro nemají. Řecko euro má. A je kvůli tomu snad Řecko lepší než Dánsko a Švédsko?“ zeptala se hlava státu.

„Euro má jeden základní nedostatek. Umožňuje, aby daňoví poplatníci v zodpovědně hospodařících zemích platili dluhy zemí, jako je Řecko. Dokud je tu tenhle zásadní nedostatek, euro nemůže mít jednotící funkci,“ ukončil toto téma Zeman.

Než se rozloučili s diváky, zeptal se Soukup prezidenta, proč o Česku není v EU příliš slyšet. Co prezident odpověděl? „V roce 1938 v Mnichově, pak v roce 1948 v době komunistického puče. Pak o nás bylo slyšet v roce 1968 v souvislosti s tanky v Praze. A já se vás ptám, opravdu si přejete, aby o nás bylo slyšet?“ reagoval prezident na Soukupa protiotázkou. „V této souvislosti určitě ne,“ odvětil moderátor. A rozhovor ukončil.