Česká ekonomika se v době covidu, tedy za časů vlády šéfa ANO Andreje Babiše, začala zadlužovat obrovskou rychlostí. Rychlostí do té doby nevídanou.

Zatímco ještě před covidem čeští politici sváděli bitvy o schodky rozpočtů v řádu desítek miliard korun, od covidových časů, jde o stovky miliard, tedy o řád více.  A ačkoli covidová krize v podstatě odezněla, rozpočtové schodky se dál pohybují v řádu stovek miliard. Pro rok 2023 plánuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) schodek ve výši 295 miliard korun, tedy že stát vydá o 295 miliard víc, než získá na různých příjmech. V první polovině roku to navíc vypadalo, že Stanjura dojednaný schodek nedokáže udržet, protože určenou částku 295 miliard dokázal český stát takřka utratit už v první polovině roku. Ve druhé polovině se však situace změnila a různé daňové příjmy možná Stanjurovi pomohou v tom, aby schodek udržel na požadované výši.

Když byla stávající vládní pětikoalice v opozici, bušila do tehdejšího předsedy vlády Babiše, že české veřejné finance žene do propasti a že po jeho éře, po době, kdy v jeho vládě byla ministryní financí Alena Schillerová (ANO), skončí veřejné finance v rozvalu.

Jenže ekonom Lukáš Kovanda teď oznámil, že veřejné finance opravdu v rozvalu nejsou. Opřel se o výrok ratingové agentury Fitch, která Česko zařadila do skupiny zemí s ratingem AA-. A zdůraznil, že jde o dobrou zprávu pro vládu pětikoalice.