Před rokem 1914 Francouzi v Africe ovládali federaci států – Mauretánii, Senegal, Niger, Francouzský Súdán, Pobřeží slonoviny, Horní Volty a Dahome.  Šlo o územní o rozloze 4.689.000 kilometrů čtverečních. Po první a především po druhé světové válce se koloniální říše rozpadly, ale jak Velká Británie, tak Francie si ve svých bývalých koloniích zachovaly určitý vliv, i když s postupujícím časem slábl.

Server Euractiv upozornil, že nynějším převratem v Nigeru přišla Francie o poslední zemi, přes kterou mohla v severozápadní Africe uplatňovat svůj vliv. V posledních deseti letech Francouzi v regionu prováděli operaci Barkhane, jejímž cílem bylo dosáhnout politické stability v regionu. Převrat v Nigeru ukazuje na naprosté selhání francouzského záměru. Operaci Barkhane francouzský prezident Emmanuel Macron oficiálně ukončil v roce 2022, poté, co se francouzské jednotky musely vyrovnat s převraty v Mali i v Burkině Faso, kde také působily.

„Převrat v Nigeru, který se odehrál v posledních několika dnech, znamená konec do značné míry neúspěšné francouzské vojenské operace ‚Barkhane‘ v Sahelu, z velké části kvůli nedostatku zdrojů a základnímu pocitu neokolonialismu,“ napsali odborníci Euractiv. Při převratu ve středu (26. července) nigerský armádní generál Abdourahamane Tiani svrhnul a uvrhl do zajetí demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.“ napsal server.

V sobotu francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna oznámila, že Francie zmrazí veškerou rozvojovou pomoc Nigeru, dokud se poměry v zemi nevrátí do situace před převratem. V podobném duchu se vyjádřila i německá vláda.

Sever a severozápad Afriky lze popsat jako čím dál nestabilnější region, v němž roste vliv islámských radikálů, které lze označit za džihádisty. „Džihádisté za poslední čtyři až pět let v Nigeru neustále rostou,“ řekl pro Euractiv Benjamin Petrini, výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).