Před časem se režisér Tomáš Vorel nechal slyšet, že politika je pro něj příliš racionální a dualizovaná, dnes se však s takovým tvrzením neztotožňuje, ani v podstatě už neví, co tím vlastně přesně myslel. „Nevím, co jsem myslet tím racionální, ani nechápu to slovo. Vše se vyvíjí a mění a i já se vyvíjím,“ krčil rameny Vorel, jenž se o politice nechtěl příliš bavit.

Přesto u ní nakonec ještě chvíli setrval a v kontextu s tímto tématem vzpomněl svůj film Kouř. „Film Kouř, ten je hodně politický. Točili jsme ho v roce 1990, když se to tu lámalo. Začali jsme ho připravovat za komunismu a šel tedy do kin po revoluci. Prezident Václav Havel si ho pustil na Hradě v hradním kině, kde si předtím pouštěl a zakazoval filmy Husák,“ vzpomíná Vorel.

„Když Kouř skončil, byl jsem u toho a prezident mi řekl: Pane režisére, je to příliš depresivní a končí to negativně. Hlavní hrdina Mirek má na konci pouta, co to znamená?“ popsal Vorel Havlovu reakci.

Následně mu prý Vorel vysvětlil, že je to jeho osobní pohled na dějiny a politiku. „Že ti mladí, energičtí a nejvíce nespokojení vždy spustí revoluci, a ta střední generace toho využije, použije mladý jako takovou vlnu a zůstává stále u moci,“ přiblížil, že pouta mladého hrdiny jsou symbolem právě toho.

Havel mu na to prý odvětil: „Tak to jsme tu revoluci nemuseli dělat, to je příliš negativní.“ A režisér se pousmál: „Havel mi řekl, že film nezakáže, jako to dělal Husák, ale doporučil mi, abych příště natočil něco pozitivnějšího.“