„Horší než za totality. Ona znechucuje slušné občany.“ Šéf bytového družstva ze severu promlouvá, co kvůli "cikánům" předvedla ombudsmanka Šabatová

22.02.2018 4:43 | Zprávy

Psát o menšině jako o parazitech bez základní školy, kteří od třinácti rodí děti, je nedůstojné. Stejně jako zveřejnit reportáž, kde se v žertu mluví o výchovném oplodňování cikánů. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nedávno zkritizovala mostecké bytové družstvo za to, jak mluví o Romech. Jeho šéf František Ryba se úředního listu nezalekl: místo nápravy předhodil ombudsmance argumenty družstva a nařkl ji, že požaduje zkreslování skutečnosti. Své si k tomu začala přisazovat i veřejnost, která na úřad ochránce doslova srší oheň a síru.

„Horší než za totality. Ona znechucuje slušné občany.“ Šéf bytového družstva ze severu promlouvá, co kvůli "cikánům" předvedla ombudsmanka Šabatová
Foto: Petr Prokeš/Krušnohor
Popisek: Ředitel SBD Krušnohor Most František Ryba seznámil Andreje Babiše na litvínovském sídlišti Janov s problémy v soužití s nepřizpůsobivými bydlícími.

Dala nám na frak. Horší než za totality

Chtěla zabránit diskriminačnímu jednání a ochránit důstojnost Romů. Místo toho se rozjela smršť reakcí nejen ze strany bytového družstva, ale i „obyčejných lidí“ z Mostecka. Celá věc začala na podnět kohosi, kdo „napráskal“ Anně Šabatové, že Stavební bytové družstvo Krušnohor (SBD) mluví o Romech jako o „cikánech“ a ohledně bydlení o této menšině píše nedůstojně. Zda šlo o úplného anonyma, není známo – v komunikaci je označován jako „stěžovatel“.

Celých padesát let, co Krušnohor existuje, se jeho vedoucí i řadoví pracovníci vyjadřovali otevřeně. A to i v době totality. A nyní v demokracii osvědčenou vyjadřovací praxi máme měnit?“ byla reakce ředitele Stavebního bytového družstva Krušnohor (SBD) Františka Ryby, který naštvaně zareagoval na dopis, jímž chtěla dát Anna Šabatová představenstvu družstva na frak. Měla by se dívat na problémy bydlení očima obyčejných, pracujících, slušných lidí – to je Rybovo přání.

Mohla by uronit slzu ve vybydleném Janově

Ombudsmanka považovala za důležité vyjádřit se z pohledu rovného zacházení a ochrany před diskriminací k některým příspěvkům na webových stránkách SBD, protože je přesvědčena, že jsou „v moderní demokratické společnosti, jež má zachovávat respekt k lidským právům, nepřijatelné. Osoby romského původu (zejména z řad skutečných či potenciálních nájemců bytů spravovaných družstvem, ale i z řad Romů obecně) je mohou oprávněně pociťovat jako zostuzující a vnímat je jako zásah do vlastní důstojnosti.“

František Ryba se v reakci na její stanovisko ve své glose pro únorový zpravodaj Krušnohoru řečnicky ptá, proč si namísto poučování nepřijede prohlédnout cikánskými rodinami vybydlené domy v Janově. „Proč si neprohlédne mostecké Stovky či ulice M. G. Dobnera, U Věžových domů, Ve Dvoře nebo sídliště Liščí Vrch (Sedmistovky)?“ vybízí k exkurzi do míst nejhoršího ražení a dodává: „Snad by jako žena dokázala uronit pár slz nad hrozným stavem mnoha bytů, mezilidských vztahů, zneužívání dávek, neslušným chováním těch, jichž se zastává. Člověk by se nad jejím přístupem nejraději sám rozplakal.“

Jako červený hadr na býka

Je potřeba připomenout, že bytové družstvo už delší dobu shromažďuje výpovědi a příběhy obyvatel Mostu a Litvínova, kteří se setkali s nějakým nepřístojným chováním ze strany spolubydlících. Ty pak zveřejňuje nejen na webu, ale také ve svém tištěném zpravodaji, který dostávají všichni členové, potažmo nájemníci družstva (tisková zpráva mluvčího Petra Prokeše o zkušenostech lidí s nepřizpůsobivými spoluobčany, štěnicích a devastaci domů je ZDE).

Začalo s tím poté, co bylo Agenturou pro sociální začleňování nařčeno, že ztratilo kontakt s realitou. Družstvo proto chtělo mít podklady pro další jednání, aby doložilo, že v lokalitě podle nich rozhodně není „prima bydlení“, jak stojí ve Výzvě.

Pisateli a pisatelkami příběhů, které družstvo dostává, jsou zde ale Romové/cikáni přirovnáváni k parazitům, nemakačenkům, lidem bez základního vzdělání nebo osobám, které „od třinácti let rodí děti“. „Domnívám se, že takové příspěvky mohou být pro osoby romského původu obtěžující, mohou zasáhnout do jejich důstojnosti,“ míní nejvyšší úřednice ve věci ochrany práv.

Ani z toho si „byťák“ nic nedělá. Na svých stránkách zmíněnou Výzvu všem bydlícím opakovaně zveřejnil s dovětkem, že „zapůsobila na ombudsmanku jako červený hadr na býka“. „Pokud by družstvo provádělo selekci nebo korekci vyjádření pisatelů, jednalo by se z jeho strany o zamlčování určitého obsahu a také o zásah do celistvého obsahu podávaného autory jednotlivých příběhů,“ je přesvědčen František Ryba, podle kterého nejsou navíc příběhy motivované snahou dehonestovat kohokoliv na základě rasy. Lidé popisují každodenní život a své zkušenosti s bydlením.

Cikán, nebo Rom? Věčné dohady

Obecně se na webových stránkách naprosto běžně vyskytují výrazy ‚cikáni‘ a ‚nepřizpůsobiví‘ ve spojitosti s příslušníky romské menšiny. Nelze si nepovšimnout celkového zaměření/vyznění webových stránek, z něhož je patrný silně negativní postoj k Romům,“ píše veřejná ochránkyně práv v dopise, který ParlamentníListy.cz citují se souhlasem poskytnutým její kanceláří.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

35 let od cinkání klíči: Bydlení jako kalamita, píše sociolog Keller. A Fialova vláda to dorazila

13:25 35 let od cinkání klíči: Bydlení jako kalamita, píše sociolog Keller. A Fialova vláda to dorazila

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Pod hlasitými spory mezi pravdoláskaři a dezoláty se podle profesora Jana Kell…