Čeští senátoři neschválili Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách a domácímu násilí – pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Debatu o ní vedli až do nočních hodin.

Senátor Zdeněk Hraba, jenž hlasoval proti ratifikaci Istanbulské úmluvy, varoval, že s jejím přijetím v sousedních zemích počet případů sexuálního násilí vzrostl: „Tvrzení, že ‚Istanbulská úmluva pomáhá ženám‘, je lež, kterou lze jednoduše vyvrátit. Ve Francii, kde Úmluvu ratifikovali mezi prvními, se za posledních 10 let ztrojnásobil počet případů sexuálního násilí, v Německu se počet znásilnění a sexuálních útoků zvýšil od roku 2011 o 60 %, v Dánsku zaznamenali téměř čtyřnásobný nárůst,“ upozornil člen horní parlamentní komory.

Ještě k Istanbulské úmluvě.
Tvrzení, že „Istanbulská úmluva pomáhá ženám“, je lež, která lze jednoduše vyvrátit.
??Ve Francii, kde Úmluvu ratifikovali mezi prvními, se za posledních 10 let ztrojnásobil počet případů sexuálního násilí,
?? v Německu se počet znásilnění a…

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) January 27, 2024

Stanařská poslankyně Barbora Urbanová oponovala, že případů sexuálního násilí v těchto zemích přibylo, jelikož se konečně začaly díky úmluvě oznamovat. „Nebo se ty věci začaly oznamovat, že?“ napsala Hrabovi.

Senátor její tezi obratem vyvrátil: „Ale houby. Hromadná znásilněni v Německu prostě nebyla, a najednou jsou. Žádný zázrak jménem Istanbulská úmluva nepomohl. Na tématu Istanbulské úmluvy se neshodneme, v pořádku, ale prosím – nehrajte tady tu trapnou hru na to, že v ní jde o nějaké ‚dobro‘. Jde jen o peníze (Čl. 8 IÚ). Proč by asi jinak byl na její schválení takový ohromný (kontraproduktivní) nátlak? Proč by jinak nestačilo přijmout naši zákonnou úpravu?“ reagoval Hraba.

Urbanová se domnívá, že mnohdy nejde o zákony, ale o systém. Metodiky, peníze nasměrované tam, kam mají. „Však víte, že říkám, že by tomu systému dala pozitivní push. Bylo by ale fajn netvářit se, že někdo tvrdí, že má zabránit růstu té kriminality – to ovlivňuje až moc externalit. Má pomáhat obětem.“

Hraba zopakoval, že si nemyslí, že je pro to Istanbulská úmluva dobrý prostředek. Pomoci by podle něj mohlo avizované školení soudců nebo i to, že by se prostě o tématu více mluvilo. Zmínil například redefinici znásilnění v návrhu zákona o domácím násilí.

Podobně kriticky vystoupila poslankyně Urbanová vůči senátorce Daniele Kovářová, která stejně jako její senátorský kolega Hraba hlasoval proti ratifikaci předmětné Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. I Daniela Kovářová argumentuje, že Istanbulská úmluva není jen o domácím násilí. „Oni to asi myslí dobře, jenom se nechali nalákat na tu vějičku názvu, že jde o úmluvu proti domácímu násilí. Nechali se přesvědčit tím, že je to úmluva jenom o domácím násilí,“ uvedla Kovářová v Událostech, komentářích na adresu senátorů, kteří pro ratifikaci úmluvy zvedli ruku.