Včera premiér Petr Fiala jednal s německým sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem. Po jednání se pochlubil tím, že Německo daruje Česku 15 tanků Leopard výměnou za tanky, které Česko poslalo na Ukrajinu.

Jsem velmi rád, že nám Německo daruje 15 tanků Leopard výměnou za to, že jsme poskytli vojenský materiál Ukrajině.

Je to výsledek našeho společného jednání s @OlafScholz v Berlíně a považuji to významný krok v obranné spolupráci, kterou chceme i do budoucna nadále rozvíjet.

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 29, 2022

„Českou republiku a Německo pojí výborné sousedské vztahy, ale dnes jsem s německým kancléřem Olafem Scholzem mluvil především o vysokých cenách energií, které trápí Evropu. Německo podporuje naši snahu najít celoevropské řešení. Jsme přesvědčeni, že ve chvíli, kdy do značné míry přestal fungovat trh s energiemi, je tou nejlepší cestou pro spotřebitele řešení na evropské úrovni,“ uvádí premiér.

„Během nadcházející zimy bude klíčová solidarita mezi státy Evropské unie. Jsem proto rád, že pokračují jednání o česko-německé smlouvě o dodávkách plynu. Byli bychom také rádi, kdyby byl prodloužen provoz německých jaderných elektráren, alespoň o několik měsíců. Jednalo by se o pozitivní rozhodnutí, které by umožnilo nejen úspory ve spotřebě zemního plynu, ale i větší stabilitu přenosové soustavy v regionu a nižší ceny elektřiny,“ prohlásil.

Německo podporuje naši snahu najít celoevropské řešení. Jsme přesvědčeni, že ve chvíli, kdy do značné míry přestal fungovat trh s energiemi, je tou nejlepší cestou pro spotřebitele řešení na evropské úrovni.

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 29, 2022

Byli bychom také rádi, kdyby byl prodloužen provoz německých jaderných elektráren alespoň o několik měsíců. Jednalo by se o pozitivní rozhodnutí, které by umožnilo nejen úspory ve spotřebě zemního plynu, ale i větší stabilitu přenosové soustavy v regionu a nižší ceny elektřiny.

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 29, 2022

S čím se však Petr Fiala na sociálních sítích nechlubil vůbec, byl Scholzův návrh, aby se v EU přestalo hlasovat jednomyslně a místo toho se hlasovalo kvalifikovanou většinou. „V Radě EU, na úrovni ministrů, je nutné jednat rychle a pragmaticky. To musí být možné i v budoucnu. Tam, kde je dnes nutné rozhodovat jednomyslně, však s každým dalším členským státem roste také riziko, že veto jedné jediné země zablokuje vůli všech ostatních členů. Kdo si myslí něco jiného, popírá evropskou realitu,“ řekl Scholz v projevu na Karlově univerzitě.

A pokračoval: „Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji.“ Doplnil, že chápe obavy menších států a zdůraznil, že se jim musí naslouchat. „Cokoliv jiného by bylo zradou evropské myšlenky. A protože beru tyto obavy velmi vážně, říkám: Pojďme společně hledat kompromisy,“ vyzval a jako kompromis navrhl, že by právo veta neplatilo jen v některých oblastech.

K Scholzovým slovům Fiala na brífinku řekl, že ČR je k tomu „velmi zdrženlivá“, byť vnímá argumenty pro tuto snahu. „České předsednictví se určitě takovéto debatě nebrání, ale pozice České republiky je v tomto případě velmi zdrženlivá a opatrná,“ řekl a dodal, že když je EU v energetické krizi a hrozí dopady války na Ukrajině, tak vést tuto debatu „příliš intenzivně“ by nebylo „ku prospěchu věci“. Pochválil se za to, že se v posledním půl roce dařilo nalézt jednotný postoj. „Velmi bych se obával toho, abychom tuto kulturu jednoty, souhlasu, společného postupu v těch klíčových věcech, abychom něčím neohrozili,“ řekl premiér. Scholz ale mínil, že je třeba s touto diskusí „opatrně“ začít, hlavně proto, aby institucionální reformy byly vyřešeny před přijetím nových států.

Svým návrhem na zrušení práva veta se Scholz mírně řečeno dotkl některých politiků, ale i novinářů. „Německý kancléř Scholz řekl v Praze, že přechod na většinové hlasování pomůže EU v růstu. Je to přesně naopak. Povede to jen k většímu soupeření mezi státy, tedy proti původní myšlence EU,“ míní senátor Zdeněk Hraba. A doplnil: „Přehlasovat názor oponenta je snadné. Ale najít shodu, to je umění. A právě schopnost najít shodu dělá Evropu Evropou. Je v našem zájmu, abychom nepodlehli tlaku a nedovolili, aby se v důležitých otázkách vyměnilo v EU konsenzuální rozhodování za většinové hlasování.“

Přehlasovat názor oponenta je snadné. Ale najít shodu, to je umění. A právě schopnost najít shodu dělá Evropu Evropou.

Je v našem zájmu, abychom nepodlehli tlaku a nedovolili, aby se v důležitých otázkách vyměnilo v EU konsenzuální rozhodování za většinové hlasování.

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) August 29, 2022

Ozval se také bývalý europoslanec Hynek Fajmon: „Německý kancléř Scholz místo řešení energetické krize navrhuje omezení suverenity evropských států. Ne. To není řešení. Podřídit se věčně chybující autoritě je cesta do pekel.“

Německý kancléř Scholz místo řešení energetické krize navrhuje omezení suverenity evropských států. Ne. To není řešení. Podřídit se věčně chybující autoritě je cesta do pekel.

— Hynek FAJMON (@HynekFAJMON) August 29, 2022

„Scholz navrhl, aby v daních či zahraniční politice neplatilo právo veta. Hlasování kvalifikovanou většinou by pro menší země znamenalo riziko vyprázdnění státní suverenity. Svým způsobem by pak bylo lepší být bundesland a moci tak aspoň politické šéfy velkých zemí volit,“ komentoval pak tento návrh pirátský expert na právo Ondřej Dostál.

Scholz navrhl, aby v daních či zahr. politice neplatilo právo veta.
Hlasování kvalif. většinou by pro menší země znamenalo riziko vyprázdnění státní suverenity. Svým způsobem by pak bylo lepší být bundesland a moci tak aspoň politické šéfy velkých zemí volit.https://t.co/g6UXVius4q

— Ondřej Dostál (@dostalondrej) August 29, 2022

„A máme tady návrh evropského řešení… Držet hubu a krok,“ shrnul lapidárně Scholzův návrh hlavní editor Echo24 Dalibor Balšínek.

A máme tady návrh evropského řešení… Držet hubu a krok. https://t.co/Den5Wqeu9R

— Dalibor Balšínek (@balsinek) August 29, 2022

Delší text k právu veta sepsal pedagog a ekonom Tomáš Šalamon. „O co Scholzovi (a vůdcům dalších velkých států EU) jde? V čekárně do EU je řada zemí – východních – které po vstupu takřka s jistotou přinesou řadu svých problémů. Zároveň má EU široké globální ambice, byť do značné míry neopodstatněné. Západní Evropa bude po jejich vstupu mít z hlediska těchto ambicí výrazně menší manévrovací prostor, zároveň se ale sníží průměr HDP, takže bude oslíček otřes se. Což se jim moc nelíbí.

Pro nás – a většinu zemí naší a menší velikosti – by to ale absolutně nic nepřineslo. Zájmy velkých západních zemí nejsou naše zájmy, v některých aspektech jsou v přímém konfliktu (např. v otázce Izraele jsme to nejednou blokovali sami nebo s Maďarskem). Je to absolutně jejich problém a nemáme sebemenší důvod pouštět z ruky nůž, který jim můžeme držet pod krkem. Nemá to asi principiální smysl. Tam, kde země dokážou najít společnou řeč a průsečík společných zájmů, jednomyslnost nevadí. Naopak, tlačí ke konsenzu.

Tam, kde společný zájem najít nedokážou, není k němu ani důvod a rozhodování prostě zůstane v rukou jednotlivých vlád. Není na tom nic špatného, naopak. Princip subsidiarity je jedním ze základních principů evropského práva.

Lidé (většinou „proevropští“), kteří by rádi viděli většinové hlasování, si neuvědomují, že to představuje riziko pro stabilitu celé unie, protože EU není ani vzdáleně jednotná a opravdu společných zájmů máme minimum. Představa, že když někoho nedokážu přesvědčit, prostě se dohodnu s ostatními a dotyčného znásilním, se může šeredně nevyplatit a vést k pěknému výbuchu.

Pro ČR by souhlas s většinovým hlasováním teď neměl jedinou výhodu, byla by to čistá ztráta. Z hlediska jakéhokoliv vyjednávání to nedává nejmenší smysl. Není důvod na to přistupovat. A když, tak cena, kterou by za to velké země musely zaplatit, musí být naprosto krvavá.“

A ještě odhadl: „Čekejme snahy spojit nějakým způsobem zrušení jednomyslnosti se schvalováním vstupu nových zemí. Naše diplomacie by měla už teď intenzivně hledat spojence v tom, jak tuhle snahu podminovat. Taky bude třeba počítat s tím, že vstupem se nejspíš staneme čistými plátci.“

bude po jejich vstupu mít z hlediska těchto ambicí výrazně menší manévrovací prostor, zároveň se ale sníží průměr HDP, takže bude oslíček otřes se.
Což se jim moc nelíbí.
Pro nás – a většinu zemí naší a menší velikosti – by to ale absolutně nic nepřineslo. Zájmy velkých %

— Tomáš Šalamon (@SalamonTomas) August 29, 2022

P. S. Čekejme snahy spojit nějakým způsobem zrušení jednomyslnosti se schvalováním vstupu nových zemí. Naše diplomacie by měla už teď intenzivně hledat spojence v tom, jak tuhle snahu podminovat.
Taky bude třeba počítat s tím, že vstupem se nejspíš staneme čistými plátci.

— Tomáš Šalamon (@SalamonTomas) August 29, 2022

Konec práva veta má však v Česku i své příznivce, například bývalého eurposlance Petra Ježka. „Nevím, co zásadního pro státní zájmy musela ČR v EU vetovat, když ani zkušenost z předsednictví vládu nepřesvědčila, že jednomyslnost v zahraniční a bezpečnostní politice EU je hlavně v zájmu potížistů v unii, Putina, Lukašenka atd. Budeme si hřát veto a svět bude řídit Čína a další,“ komentoval.

Nevím, co zásadního pro státní zájmy musela ČR v EU vetovat, když ani zkušenost z předsednictví vládu nepřesvědčila, že jednomyslnost v zahr. a bezpečnostní politice EU je hlavně v zájmu potížistů v unii, Putina, Lukašenka atd. Budeme si hřát veto a svět bude řídit Čína a další.

— Petr Ježek (@JezekCZ) August 29, 2022

A přidal se také bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Už slyším ten řev: Na právo veta si nenecháme sáhnout! Naše strana nepřistoupí na to ‚ódyjum‘! Odmítáme diktát Bruselu! A až kvůli Orbánům a jejich právu veta zase nedomluvíme nic, budeme povykovat, jak EU selhala…“

Už slyším ten řev: “Na právo veta si nenecháme sáhnout! Naše strana nepřistoupí na to “ódyjum”! Odmítáme diktát Bruselu!” A až kvůli Orbánům a jejich právu veta zase nedomluvíme nic, budeme povykovat, jak EU selhala…https://t.co/CE7mMa0nTw

— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) August 30, 2022