Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský koncem loňského roku veřejně promluvil o tom, že si nepřeje, aby v čele státu stanul bývalý agent StB. Narážel tak na prezidentského kandidáta Andreje Babiše, který na Slovensku vede táhlý spor o svou evidenci ve svazcích někdejší tajné policie.

Jelikož se názor Rychetského objevil v  médiích právě během horké fáze kampaně a nešlo o jediný výrok k politickému dění v tuzemsku, řešilo se jeho chování na půdě Ústavního soudu. Výtky zde zazněly od místopředsedy soudu Jaroslava Fenyka, podle kterého překročily Rychetského výroky únosnou mez.

Lidovky se proto dotazovaly Rychetského na výsledky jednání Ústavního soudu ohledně jeho politických komentářů v médiích. Uvedl nejdříve, že soudní instituce by se něčím podobným vůbec zabývala: „Ničím podobným se plénum nezabývalo, takže to vám nemohu sdělit,“ uvedl.

Když redaktor Martin Shabu, který rozhovor vedl, uvedl, že mu místopředseda Jaroslav Fenyk sdělil, že na plénu přednesl, že by rád tuto záležitost řešil a že se tím plénum z jeho podnětu zabývalo, tuto skutečnost Rychetský připustil: „On to tam skutečně přednesl, ale plénum se tím nezabývalo.“

„Tomu nerozumím. Znamená to, že na to nikdo nereagoval? Takhle tomu mám rozumět?“ doptal se novinář. „Přesně tak,“ odvětil Rychetský.

Shabu připomněl, že v roce 2016 Ústavní soud ve sporu, který vedl Kamil Kydalka, řekl, že soudce má sice svobodu projevu, ale musí být zdrženlivý v projevech týkajících se politické soutěže, zejména veřejného hodnocení jednotlivých kandidátů či volebních stran a uskupení.

To Rychetský podle svých slov dodržel a ještě k tomu doplnil: „To je střet dvou hodnot. Svoboda projevu má v mém případě podle mého názoru přednost.“