Druhým viditelným protestem bylo uspořádání lidského „hada“ mávajících a za ruce se následně držících lidí po několikakilometrové  ploše.

Na názor lidí kašlem!

Přes protesty obcí a občanů se podle organizátorů vláda snaží co nejdříve připravit pozemky pro gigantickou „baterkárnu“, která by zničila zdejší letiště. Desítky historických letadel by se musely přestěhovat neznámo kam, protože obdobné místo s takových zázemím v Čechách nenajdete. „K tomu všemu zde ještě patří škola pilotů, letecká záchranná služba a další,“ konstatují organizátoři v čele s bývalým létajícím „esem“ plukovníkem Václavem Vaškem. Záhadná je rovněž rychlost snahy o likvidaci letiště, obzvláště v této politicky i vojensky neklidné době. „Dokážete si představit, že by se v současné době někde po Česku stavěla nová dráha pro americké stíhačky?“

I když si německý VW nechává čas na rozhodnutí, vláda prý jej do Plzně téměř nutí. Vysvětluje se, že bychom jako republika přišli o cennou investici, která by jinak zamířila do Polska či jiných států. Jenže Plzeňsko má dlouhodobě nejmenší nezaměstnanost, takže by se sem musely dovážet tisíce zahraničních pracovníků. V době „zeleného údělu“ by vznikala chemická výroba s citelným dopadem na životní prostředí. O nákladech na vodu a elektrickou energii nemluvě.

(FOTO: Václav Fiala)

Finanční mňamňa nejen pro lobbisty

Jak hovoří organizátoři protestů, možná nakonec ani nejde o fabriku jako takovou, ale o tučnou zakázku na likvidaci letiště, kde se konec konců dá logicky očekávat nějaká ta ekologická zátěž. Takže miliardy budou létat vzduchem místo vrtulníků a letadel a nakonec nebude vůbec nic. Na krajském úřadě se už prý hovoří o parku větrných elektráren a bývalý hejtman Bernard  připomíná občanům, jestli opět chtějí v okolních obcích slyšet rámus startujících stíhaček.

Velkou naději měli účastníci také od nového prezidenta Petra Pavla. Jenže podle některých lidí, kteří raději nechtějí být jmenování, se už nyní do pomoci projektu nehrne. „To jsme tušili, že před volbami bude toto téma dobré, ale jakmile bude zvolen, zapomene,“ řekl nám jeden z účastníků akce, pan Jaroslav. A jeho kolega v letecké bundě k tomu dodává: „Ministerstvo obrany už je prý lobbisty zpracované, a jestli Pavel teď zapomene, že byl v NATO, tak je s letištěm ámen.“ A opět se prokazuje, o jak nelogické rozhodnutí by se jednalo. Rušit vybavené a funkční vojenské letiště – to je nejen o zapsání do Guinessovy knihy rekordů, protože nikdo ve světě se takto macešsky k obraně vlastní země nechová. „Ale plnou pusu, to mají, poslanci,“ konstatuje Jaroslav a připomíná, že za dobu protestů mezi sebou neviděli regionální poslance a senátory.

Inu, zakázka na likvidaci letiště za 12, 14 a možná už nyní 20 miliard je přece fascinující.

(FOTO: Václav Fiala)

Bude to nakonec mazec?

Lidé se tu vzali za ruce na znamení, že se jen tak nevzdají. Místní i přespolní, měšťáci i ti z vesnic a vesniček kolem letiště. Piloti i majitelé letadélek či vrtulníků, všichni pospolu a v jiné lajně. „Z toho by každá normální vláda měla mít strach. Naše ne, té je to jedno,“ slyšíme z davu.

Nutno říci, že areál letiště, to není jen startovací dráha, hangáry a samozřejmě také nějaké ruiny bývalých vojenských staveb. Ale také příroda, která se sem vrátila. Letadla tady vyplašila velké stádo srnek – viděly to stovky lidí. A na obloze společně s letadly kroužili draví ptáci. Příroda se sem po desetiletích zase vrátila, aby mohla být opět decimována. Podle médií už začal geologický průzkum, takže mašinérie jede, bez ohledu na protesty. Ty ovšem budou pokračovat.

Chystá se manifestace před Úřadem pro civilní letectví v Praze. A může být drsněji, protože řada lidí, mladých nevyjímaje, říká, že si rádi sednou na zem před buldozery. Pokud takovýchto odvážlivců budou tisíce, nebude síla, ani policejní, tomu zabránit. Ledaže by se po létech vrátil duch Jiřího Paroubka a jeho zásah proti Czechteku, kdy šli ozbrojenci se slzným plynem a vodními děli proti sice občas zfetované, ale jinak mírumilovné omladině z celé Evropy. „Tady to bude jiné,“ říká vytáhlý muž středních let. „Budou naše táty tahat násilím do policejních antonů? Nebo zatknou paní Irwingovou, vnučku vojenského esa RAF z druhé světové války?“

„Já si myslím, že už je rozhodnuto a letošní rok bude rokem posledním,“ říká jedna paní z nedaleké obce, která sem vzala početné příbuzné, děti nevyjímaje. „Kdepak dnes už něco takového vidíte? A vstupné žádné – dokonce ještě tombola zdarma!“ konstatuje nadšeně paní. Pro samotné Plzeňáky je zdejší areál v mnohém neznámý. A naštvanost, na rozdíl od pasivity, stoupá. Je to i tím, že se nikdo z dotčených orgánů, vládu nevyjímaje, nesnaží lidsky, normálně komunikovat. Samozřejmě, že by mohl být konsensus. Dráha může zůstat a je tu spousta volných hektarů třeba i na to mega baterkové šílenství.

(FOTO: Václav Fiala)

Zvuky, ale hlavně dozvuky

Ostatně, onen obrovský park větrníků také vyvolává nepěkné zvuky, to by měl pan exhejtman Plzeňského kraje vědět. A připomínat lidem hluk migů a srovnávat je s F-35, to je taky poněkud mimo mísu.

„Náčelník generálního štábu Řehka šturmuje pomalu do útoku, ale za zadkem si nechá zplanýrovat vojenské letiště, které by mohlo využívat i NATO,“ konstatuje další účastník akce, pan Zdeněk. „Ať si všichni uvědomí, že tu vyrůstaly generace vojenských, ale i civilních pilotů. A najednou nebude prostor, místo a všechno je špatně?“

Boj o záchranu letiště není jen bojem o gigafactory nebo proti šílenému parku větrných elektráren, které jistě prospívají létajícím ptákům a netopýrům. Je to o tom, zda si umíme vážit své vojenské či civilní historie.