Robin Čumpelík se představuje jako „propagátor vědy a poradce“, kromě toho ale na internetu vysílá úspěšný pořad Inovace republiky. A do jeho aktuálního dílu dorazil skutečně originální inovátor- zpěvák a v poslední době čím dál více i občanský aktivista Daniel Landa.

Jemu již od devadesátých let oponenti rádi lepí nálepku „nácek“. On sám se považuje za vlastence. Mezi oběma pojmy je přitom podle něj jasný rozdíl. „Vlastenectví směřuje k lásce. Aby naše zahrádka kvetla a byla krásná, to je pro mě vlastenectví.“ Pokud někdo má zálibu v tom aby po zahrádkách dupal, tak to za vlastenectví nepovažuje.

Takovou lásku lze samozřejmě projevovat domácnosti, kraji, zemi.

S láskou k domovu souvisí i láska ke krajině, ta se podle Landy v poslední době zanedbávala. To znamená například i to, že les nebudeme brát jako supermarket na dřevo.

V posledních dvou letech se o to lidé začínají zajímat, ale je to důsledek strachu, který ve společnosti vládne od počátku covidu. „Lidé začínají cítit, že existuje nějaká odpovědnost za svůj život a že se o tebe ve finále nemusí nikdo postarat. Ta společnost jde směrem, kdy vám čím dál více říká: My se postaráme, my to zařídíme. Ale kdo je to to my? To je ten systém? Ne, to jsou lidi, v řadě případů totálně neschopný lidi,“ zamyslel se hudebník.

Poslední dva roky podle něj vidíme, že systém je řízen naprosto neschopnými lidmi, a že se musí každý postarat hlavně sám. Ale tragédie je, že důvodem tohoto uvědomění byl strach. „A ještě bych pogratuloval médiím, protože ty tomu strachu daly turbo,“ dodal.