Schneiderová, která dlouhodobě bojuje proti přijetí istanbulské úmluvy, je ráda za to, že senátoři alespoň pro toto volební období odmítli kontroverzní dokument o potírání násilí na ženách. Zdůraznila, že nic podobného Česko nepotřebuje: „Původně jsem si říkala, že úmluva proti násilí páchaném na ženách je dobrá věc, pak ale čtete dál a dál, a to už se vám přestává líbit. Na konci je tam politický orgán GREVIO, který dohlíží na naplňování úmluvy v těch státech s neomezenou imunitou, a to už se ve vás vše příčí. Tady to u nás nepotřebujeme,“ konstatovala.
Zmínila nebezpečí, která by z přijetí istanbulské úmluvy vyplývala: „Je tam velice nebezpečná věc, v jednom článku se píše, že kdo se domnívá, že bude někdy v budoucnu spáchán trestný čin, tak to má nahlásit. Takže každý jsme potenciálním pachatelem,“ zdůraznila v pořadu Na prahu změn.
Připomněla zároveň i zkušenosti s touto istanbulskou úmluvou v zahraničí? „Před námi ji ratifikovaly Polsko, Německo, Itálie, Rakousko, Dánsko... Patříme mezi posledních pět, šest států, které ji neratifikovaly. V Německu se zvýšil počet obřízek, násilí na ženách se nijak nezmenšilo. V Rakousku to byla výroční zpráva GREVIA, kde je zajímalo ani ne tak násilí na ženách, jako zda jsou ty správné genderově vyvážené učebnice ve školách a v mateřských školách. Poláci zase psali, že istanbulská úmluva je akorát na překážku k tomu, aby se tomuto násilí na ženách nějakým způsobem pomáhalo nebo mu předcházelo, protože tam jde jen o ten gender,“ zmínila Schneiderová ke svému průzkumu, jak funguje úmluva v ostatních evropských zemích.
„Istanbulská úmluva vám vlastně tvrdí, že muž a žena proti sobě bojují, to, že chtějí potírat a vymýtit tradiční zvyky, a do jaké míry to půjde. Ta smlouva je velice vágně, volně psaná. Existuje také důvodová zpráva Rady Evropy, která popisuje, jakým způsobem má byt implementovaná do naší společnosti. Ta otevřela mnoha lidem oči, co je to vlastně zač. Jsou ale i lidé, kteří to nepochopili,“ uvedla Schneiderová.
Zmiňuje i odborné názory. „Díky tomu, že se nad istanbulskou úmluvou rozvířila diskuse, tak se k ní začali vyjadřovat právníci jako advokátka Kovářová, právník Aleš Nytra, advokát Tomáš Břicháček a spousta dalších. Ti jasně řekli ne, každý viděl to nebezpečí v té úmluvě, protože to četli a neměli tu mantru těch neziskovek, že je to úmluva, která řeší násilí na ženách,“ uvedla předsedkyně spolku Tradiční rodina.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská