„Aby toho nebylo málo, část mladých takzvaně přestala kouřit klasický tabák a kupuje si elektronické cigarety. Anebo hulí trávu, případně si v automatech kupují náhražky marihuany. Pořád se diskutuje o tom, jestli to je, nebo není škodlivé, jestli bychom to měli zakázat, a mezitím oni ty sr*čky hulej vesele dál,“ konstatuje ještě ke kouření Macháček.

Stát rovná se zvědavec

„To je jako s těmi kartami. Nikdo těm malým živnostníkům neřekl, že si musejí odečíst ještě další peníze. Oni už jsou na tom všelijak, a ještě budou platit nenažraným bankám? Anebo je to o tom, aby stát měl perfektní přehled o tom, lpěl na tom, aby věděl, že nějaká Hanka Vopršálková koupila rohlíky, kolik koupila starýmu piv nebo zda on byl na pivu a zdali si dal k tomu kontušovku. Ať je to na rozhodnutí hosta a majitele provozovny. Když se to hostu nebude líbit, tak tam prostě podruhé nepůjde. Ale je to jeho dobrovolné rozhodnutí. Anebo tedy jestliže chceme zabránit šedé ekonomice, tak to tedy nařiďme. Ale zvýhodněme platbu kartou. Ne že ta tři procenta platíte bance, ale stát to bude refundovat. A bude mít přehled. Proč se tady pořád řeší šedá ekonomika?“ konstatuje Macháček.

Kde jsou?

„Přijali jsme zhruba 400 000 ukrajinských utečenců. Zhruba 200 000 bylo schopno se zapojit do pracovního procesu. Tady je absolutní nedostatek pracovníků, a kam se podělo těch dalších 200 000? Sehnat servírku je dnes prakticky nemožné, sehnat kuchaře je pohádka. Ti, kteří umějí číst, psát a počítat, utíkají do státní správy. Anebo do neziskovky, která je placena státem. Nebo jdou pracovat na městský úřad. My máme úředníky úplně na všechno! Chápu, že potřebujeme více učitelů. Nemám nic proti tomu, že se navyšují počty hasičů nebo policistů. Ale jsem absolutně proti tomu, aby se navyšoval počet úředníků. Zavedli jsme datové schránky. Pan ministr, shodou okolností za Piráty, což úplně tedy nejsou moji kámoši, se ještě neptal těch malých podnikatelů, jaké zkušenosti mají s datovou schránkou. Jak se jim s ní komunikuje. Tady bohužel nebo zaplať pánbůh nejsou většinou lidi, kteří jsou ajťáci,“ rozohnil se Macháček. „Ti se ve škole ještě učili ruštinu, v lepším případě ještě němčinu, angličtina – to byly výjimky. Lidi, kteří měli pracovní vyučování, a oni s těmi počítači ne že by nemohli dělat, ale nemají na to chuť, náladu pořád vyplňovat nějaké přiblblé formuláře. U nás to dělá manželka. Ta minule strávila dvě a půl hodiny nad tím, že jí datová schránka informovala, že to, co si napsala, má platnost jen dva měsíce a že si to musí zaevidovat znovu. Takže absolutně vyhozený čas.“

Prognózy a plány neexistují, výhled na pozítří (ne)stačí

A co DPH? „Tady by bylo úplně nejlepší, kdyby nějaká vláda, a je jedno jestli modrá, žlutá nebo zelená či případně tečkovaná řekla – podívejte se, my uděláme úpravu daní a garantujeme vám, že nejbližších pět let se s tím nebude hýbat. Ale realita? Kohoutková voda jeden týden stojí tolik, druhý týden zase jinak, pak se diskutuje, jestli se má dávat zdarma. Je to absolutní kocourkov. Tady se nedá nic spočítat na rok na dva dopředu. Nikdo neví, jak to bude za 14 dní! Kdybych si žádal o úvěr, jak mohu pro banku udělat finanční rozvahu? Když nevím, jaká bude DPH příští rok. Ale co, já nevím, jaká bude za půl roku! Tím se odvádí pozornost lidí, řeší se něco jiného. Platební karty ano, nebo ne. A přitom, světe div se, osmdesát procent pitomců kartu nemá!!!“

Že se neberou karty? „Tak je to hned šedá ekonomika! Já bych navrhoval a bylo by to úplně jednoduché, všechny hospody, krámky, i ty, co mají Vietnamci, znárodnit! Ti, kteří by se nepodvolili dobrovolně, tak na ně uvalit nucenou správu. A bylo by vychechtáno. A stanovit kvótu, kolik piv můžeš za den vypít, a bylo by to ideální. A všichni by byli vychechtaní,“ zveličuje novátorsky Macháček.

„Už se k tomu opravdu blížíme, kdy nám budou nařizovat, co a kolik jíst, co nejíst, nepít, co dýchat… Ať si lidi platí, čím chtějí. Mobilem, hodinkami, čipem na čele… My vlastně už ani nepotřebujeme přejít na euro, když jsou tendence zrušit cash. A bude to z hodiny na hodinu.“