Podle Zajíčka je Bartošova rétorika jen snahou odvést pozornost od zbabrané digitalizace stavebního řízení. „Je to jen jeho další nedůstojný a zoufalý pokus odvést pozornost od svého absolutního selhání ve funkci ministra a místopředsedy vlády pro digitalizaci. Teď přišel s teorií spiknutí, kde mám hrát jakousi klíčovou roli,“ napsal Zajíček na síti X.

Zdeněk Zajíček se udivuje nad tím, že Bartošovi i přes vědomí toho, že Zajíček je „kmotr“, nevadilo s ním úzce spolupracovat. „Je zajímavé, že mu nevadilo, když se mnou spolupracoval jako s prezidentem ICT Unie v době jeho působení v opozici a kdy jsme společně s ostatními politiky napříč politickým spektrem prosadili zákon o právu na digitální služby, zákon o bankovní identitě a zákon o digitalizaci stavebního řízení a územního plánování. I tehdy jsem reprezentoval ICT Unii a firmy, které se ucházejí o zakázky při digitalizaci státu. Panovala mezi námi shoda, že musíme učinit taková opatření, aby nedošlo v budoucnu k ,ovládnutí’ digitalizace stavebního řízení a územního plánování jen jednou firmou (vendor-lock in), a proto jsme do zákona navrhli, že systém se bude skládat ze 6  nezávislých, a přitom vzájemně propojených systémů,“ připomněl Zajíček spolupráci s Bartošem, která měla vést k co nejvstřícnější a nejtransparentnější verzi digitalizace.

Ivan Bartoš podle Zajíčka mohl kdykoliv systém změnit, kdyby svůj návrh projednal se zákonodárci a protlačil jej legislativním kolečkem. To ovšem Bartoš neudělal. „A tak zní stavební zákon od roku 2019, kdy ho schválila sněmovna na návrh zpravodaje Ivana Bartoše většinou 185 ze 188 přítomných poslanců. Během dlouhých pěti let mohl Ivan Bartoš kdykoli přijít a navrhnout změnu, kterou by transparentně projednal jak se zákonodárci, tak s budoucími uživateli systémů - úředníky, architekty, stavebníky a dalšími. To se nestalo,“ zhodnotil Zajíček.

Zdeněk Zajíček poukázal i na to, že příprava a provedení digitalizace stavebního řízení neprobíhalo transparentně, ale za zavřenými dveřmi ministerstva pro místní rozvoj. „Podle všech dostupných informací se celá změna systému odehrávala za zavřenými dveřmi na MMR v utajení a nikdo z klíčových uživatelů neměl přístup k tomu, co se připravuje, jaké změny se dělají a v jakém stavu projekt skutečně je. Relevantní informace neměli podle dostupných zpráv a vyjádření ani členové vlády a ani opozice,“ popsal popření pirátské politiky maximální transparentnosti.

Poukázal také na dohodu s tehdejší ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO). Ta chtěla v rámci hladkého prosazení digitalizace, aby ta proběhla co nejrychleji a tak, aby ji další vláda nerušila a nestavěla znovu na zelené louce. I proto pozvala do tvorby plánů a návrhů digitalizace tehdejší opozici. Dostálová zařídila, že návrhy k digitalizaci stavebního řízení předkládala opozice. A tam měli hlavní slovo Martin Kupka (ODS) a právě Ivan Bartoš.