Trápení před soudy pro bývalou učitelku Martinu Bednářovou nekončí. Uvedla, že je otřesená a zklamaná z toho, že žije ve státu, který stíhá občany za to, že nejsou dostatečně loajální nikoliv ke své, ale k cizí zemi. „K zemi, která si z velké části zavinila sama to, co se tam následně stalo. Na tom si trvám. Nerespektovala svobodné volby. Ukrajina je stát s fašistickými tendencemi. Fašisty tam považují za národní hrdiny. Bylo tam vyvražďováno ruskojazyčné obyvatelstvo, civilní obyvatelstvo. Ukrajina nedodržovala dohody, které byly uzavírány,“ shrnula problémy. Podotkla, že vláda se snaží tuto zemi bránit za každou cenu. A ty, kteří se snaží vysvětlit pozadí konfliktu, tak je postavit do role kriminálních živlů.

Vrátila se k tomu, co tehdy v hodině zaznělo. Tedy jednak to, že konflikt „nespadl z nebe“ a probíhal od roku 2014. Dodala, že to není úplně přesné, že by se dalo v minulosti pátrat dál. Také prý hovořila o útocích na ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny, upálených a umučených, o Budapešťském memorandu. Dodala, že v hodině si spletla Minské dohody a Budapešťské memorandum.

„Hovořila jsem i o Kyjevu, jak vypadal 5. dubna roku 2022. Že byl normálním městem, že tam nehořelo, neprobíhala tam žádná válka, jezdili tam vládní delegace, byly tam posilovány spoje z Čech, jezdilo tam plno dětí na velikonoční prázdniny a za tím si stojím,“ doplnila s tím, že soudům dala podklady, ze kterých vycházela. Ten je uznal, ale státní zástupce se odvolal a spor se vrací opět k prvoinstančnímu soudu.

Martina Bednářová uvedla, že „dostala módní paragraf 405“, tedy zpochybňování a podporování genocidia. Ale že ani jeden státní zástupce nebyl prý schopen najít něco, co by tuto definici splňovalo. Tedy že se postupovalo přesně obráceně, nejdřív se vzal paragraf a pak se snažili v jejím projevu najít něco, co by tuto definici splňovalo.

„Když jsem dětem řekla, cituji: Je důležité si sehnat informace opravdu všude a ne poslouchat jen jednu stranu, protože když si seženu relevantní informace, tak zjistím, že vše není jen černobílé. Na to pan státní zástupce Petrásek napsal: V této odrážce je potřeba spatřovat zpochybňování válečných zločinů a zločinů proti míru,“ uvedla jako příklad. A státní zástupce Cimbala pak dle Bednářové tuto absurditu dokonal. Ten prohlásil, že kromě první věty bylo trestným činem absolutně všechno.

„To je jednoznačná snaha zdiskreditovat, zničit člověka. Ale nejen mě. To je snaha zabránit lidem, aby projevovali svůj svobodný názor, aby se pouštěli do jakýchkoliv diskuzí, aby jeli jenom vládní notičky, nezaplétali se do ničeho. Naprosto jasné poselství,“ myslí si Bednářová.

Soudkyně Chaloupková k osvobozujícímu prvoinstančnímu rozsudku, který vrátila, řekla, že je třeba ještě vyslechnout žáky a že je třeba na kantory pohlížet přísněji. Bývalá učitelka neví, kde v zákoně se píše o přísnějším nahlížení na kantory, ale dodává, že nejdříve je potřeba kantorům trestný čin dokázat, než se bude „nahlížet přísněji“. Má pocit, že soudkyně se bála udělat konečný verdikt, tak případ jako horkou bramboru vrátila.

Bobošíková se s Bednářovou shodla, že pokud budou děti vypovídat, bude to po dvou letech od incidentu, tedy těžko říci, co si budou pamatovat. Což dává prostor k manipulacím.

Učitelkou už není, práci v oboru nesehnala, ačkoliv je po češtinářích velká sháňka. Nicméně doučuje, což jí vyhovuje, protože vyučuje žáky podle svého výběru a nikdo se ji nesnaží nahrávat. Na své bývalé škole má ještě mezi učiteli nějaké kontakty. A kauza prý zafungovala tak, jak dle Bednářové byla cílena, tedy vzbudit strach. „Mám informace, že jedna z bývalých kolegyň, si své hodiny nahrává celé, aby nedošlo k čemu došlo u mě, že to někdo nahraje, část si z toho vezme. Tady totiž nezaznělo, že ta nahrávka, kterou proti mně obžaloba argumentuje, že byla studiově upravená, sestříhaná, jinak ozvučená a celkově zmanipulovaná. A až v této verzi byla předložena k tomu obvinění,“ upozornila na to, že je obviněna na základě upraveného a zmanipulovaného důkazu. Dodala, že je potvrzeno z výslechu policií, že Kroupa nahrávku sestřihával a manipuloval s ní. Má za to, že pokud budou kantoři vystaveni takovému zacházení, tak je školství v úpadku.

Bývalá učitelka má za to, že vláda nestojí o to, aby si mladí lidé mohli zformovat názory. Například protože moderní dějiny jsou zařazeny až v druhé polovině devátého ročníku. Existuje prý také tlak na kantory, jak by měli pracovat s dětmi. Nemluvě o tom, že média cpou dětem podle Bednářové „vládní narativ“. Učitelé pak nemají možnost děti ovlivnit. „Když chcete po dětech trošičku víc, dopadnete jako já. Chcete po dětech kritické myšlení a to přece chtít nemůžeme, protože by mohly vymyslet to, co se nám nehodí. Takže radši toho kantora odstavíme,“ shrnula, že se dětem vymývají mozky a nejsou nuceny přemýšlet, naopak jsou učeny, aby vzaly ty jediné předkládané informace za správné.