Cenové rozdíly mezi Českou republikou a Polskem se netýkají pouze potravin nebo drogerie, ale i farmaceutického průmyslu. Léky u našich severních sousedů totiž seženete i o stovky korun levněji než v tuzemských lékárnách. Na tento do očí bijící rozdíl upozornili zákazníci na sociálních sítích, kde se kolem této podivné praxe rozpoutala velká diskuse.

ParlamentníListy.cz proto kontaktovaly zákazníky, lékárníky i Asociaci farmaceutických firem, aby zjistily, co za cenovými rozdíly stojí a jak se to dá řešit.

300 nebo 200? To je rozdíl

Kauzu rozpoutala Pavla Tajanová, která na svém facebookovém profilu sdílela následující srovnání: „Koupím-li si v lékárně řetězce Dr. Max Magnesium BG Premium 100g, tak zaplatím v Ostravě v akci za jednu krabičku o obsahu 50 tablet 189 Kč.

Zajedu-li jen o pár kilometrů dál do polského Těšína, tak zaplatím také v Dr. Max 9,99 zlotých =  asi 52 Kč. Obě balení jsou stejná, stejný je i obsah a text na krabičkách, výrobce stejný.“

Tento rozpor nenechal chladným Jiřího Johna, který text zkopíroval a poslal přímo na facebookový profil firmy Dr. Max. Od firmy se mu dostalo vysvětlení, že „není možné porovnávat cenovou politiku jednotlivých zemí, i když se jedná o jednu společnost. Důvodů může být více, počínaje měnou, DPH, konkurence atd.“

Jiří John už konverzaci dále nerozvíjel, pro ParlamentníListy.cz však uvedl, že ho to šokovalo: „Jsem rád, že jste se toho mediálně ujali. Nevím sice, zda se medializací podaří něco změnit, ale za pokus to jistě stojí.“

John redakci nastínil i své podezření o nekalých praktikách velkých lékárenských řetězců: „Rozdíly mezi cenami léků jsou totiž i v Praze značné. Zdá se, že velcí hráči, jako např. BENU a Dr. Max dělají kartelovou politiku. Některé rodinné malé lékárny mají i v centru Prahy daleko příznivější ceny. Je rozdíl, zda dám 300 nebo 200 Kč za lék,“ říká angažovaný občan, který na nešvary systému upozorňuje i ve svém blogu na idnes.cz.

Výše uvedený případ s rozdílnou cenou vitamínů ale není jediný. Na profilu Dr. Maxe se rozčiluje i jiný zákazník: „Chtěl bych se podělit o hyenismus Dr. Max v Česku. Stejný lék Loperamid stojí v polském Dr. Max zhruba 55 Kč. U nás 169 Kč. Už víte, proč je u nás taková inflace?“

Správce firemního profilu na to odpovídá, že ho to mrzí: „Pokud máte možnost nakupovat v zahraničí některé produkty levněji, plně Vás chápeme,“ dodává smířlivě.

ParlamentníListy.cz namátkově porovnaly několik stejných léků v českých a polských lékárnách Dr. Max.

Například 20 tobolek Nurofenu Rapid pořídíte u nás za 129 Kč, v Polsku však za 92 Kč. Lék na podporu trávení Iberogast koupíte v českém Dr. Max za 520 Kč, v polské pobočce o téměř stovku levněji. Za populární multivitaminy Centrum dáte v Čechách 319 Kč, v Polsku však pouhých 106 Kč.

Redakce porovnávala mezi českým a polským Dr. Max několik desítek minut, přičemž česká odnož tohoto řetězce z toho pokaždé cenově vyšla hůř…

ParlamentníListy.cz proto oslovily přímo vedení lékáren Dr. Max, aby se k tomuto konkrétnímu příkladu vyjádřilo. Mluvčí Michal Petrov však na otázky do vydání článku neodpověděl.

Zeptali jsme se také přímo v lékárnách. Zdroj z konkurenční lékárny jiného velkého řetězce přiznal, že odlišné ceny jsou běžné: „Vím o tom, setkáváme se s tím při prodejích docela často. Lidé třeba nakoupí stejný výrobek v jiné lékárně, a nečekají, že ceny se mohou lišit.“ Rozdíly prý tvoří i několik desítek korun: „Pro bohatší lidi to zřejmě problém nebude, i když chápu, že tady asi poukazujete na princip. Jenže my jako farmaceuti v lékárnách to neovlivníme,“ krčí náš zdroj rameny.

Léky jsou byznys

V některých případech prý lékárníci dokonce radí zákazníkům, kteří mají hluboko do kapsy, jaké zvolit alternativy léků: „Běžný spotřebitel zpravidla nezkoumá složení, a tak si neuvědomí, že ty známější léky, které jsou v povědomí hlavně kvůli reklamám, mají stejné nebo velmi podobné složení, jako podstatně levnější, ale stejně účinné alternativy.“

Ušetřit se tak dají desítky korun, což mnozí lidé s povděkem ocení.

Proč panují tak výrazné rozdíly mezi cenami léků v Česku a Polsku, to však náš zdroj s jistotou neví: „Samozřejmě léky jsou velký byznys. Jak jsem už řekla, velkou roli v ceně hraje značka, reklama, dále je tam marže. Platí, že ty menší lékárny pracující samy na sebe jsou kolikrát opravdu levnější než velké řetězce, protože si nenastavují tak vysokou marži,“ nastiňuje zákonitosti lékové cenotvorby náš zdroj z farmacie.

Pokud jde o existenci kartelů, nevyvrací ji ani nepotvrzuje: „To je otázka na někoho jiného. Za sebe mohu říct, že mám svědomí čisté v tom, že se snažím, jak už jsem říkala, nabízet lidem alternativy, pokud samozřejmě existují. Ne u všech léků to lze a léky na předpis ani nahradit nemohu. Ale minimum pro to, aby lidé neplatili zbytečně moc peněz, udělat může každý lékárník, když bude chtít.“

Farmaceutické firmy: Je v tom konkurence a marketing 

ParlamentníListy.cz pro více informací také kontaktovaly Českou asociaci farmaceutických firem. Redakce seznámila mluvčí asociace Evu Zahradníkovou se svými zjištěními, požádala o komentář a odpověď na pár otázek.

„Příklad, který uvádíte se týká doplňku stravy (doplňky stravy nejsou určeny k léčbě, ale k doplnění běžné stravy o vitaminy či minerální látky). Doplňky stravy, podobně jako volně prodejné léčivé přípravky, však nejsou nijak cenově regulované,“ vysvětlil nám Filip Vrubel, který na dotazy místo mluvčí odpověděl. „Je tedy zcela v kompetenci jednotlivých subjektů v jednotlivých státech, jakou cenovou politiku zvolí. To se týká nejen výrobců, ale i distributorů a lékáren.“

Co se týče rozdílné cenové hladiny mezi Českou republikou a Polskem, zástupce Asociace farmaceutických firem uvedl, důvody takového stavu se téměř neliší od jiných druhů výrobků a služeb, jejichž ceny jsou v jednotlivých zemích odlišné: „Faktorů, které mají vliv na výši konečné prodejní ceny retailového neregulovaného zboží je mnoho. Svou roli hraje například velikost trhu a fixní náklady, které musí být do ceny produktu v dané zemi zakalkulovány.

Pokud jde o farmaceutické produkty, kde národní autority vyžadují česká balení produktů, české příbalové letáky, česká zastoupení firmy, se kterými by řešila regulatorní otázky, nebo třeba administrativní povinnosti týkající se hlášení prodejů nebo třeba sběr dat o účinnosti a bezpečnosti, je logické, že tyto nezanedbatelné náklady musí výrobci promítnout do prodejní ceny svých produktů na daném trhu, a že v tomto ohledu na malých trzích, jako je například ten český, budou tyto fixní náklady rozprostřeny do menšího počtu prodaných balení než na velkých trzích. Jinými slovy, jednotková cena produktů obvykle klesá se zvyšujícím se množstvím produktů, které pro daný trh vyrobíte a prodáte,“ osvětlil pro ParlamentníListy.cz situaci na trhu s léky Filip Vrubel.

Zvláště v případě doplňků stravy však hraje velkou roli reklama: „U cenově neregulovaného retailového zboží hrají u nás i v zahraničí zcela zásadní roli marketingové akce konečných prodejců. Logicky v tomto případě zejména velkých řetězcových lékáren, které svou vahou na českém trhu mají zásadní vliv na tom, jaké léky a doplňky stravy se vůbec budou v jejich lékárnách nabízet a za jakou cenu. Velké řetězce mohou do speciálních akcí zahrnout libovolné produkty a nabízet je dočasně za velmi nízkou cenu s nulovou marží s cílem nalákat zákazníky, a  posléze jim prodat i jiné zboží. Některé tyto akce lékárny organizují ve spolupráci s výrobci tak, aby došlo k efektu dvojího snížení jak marže výrobce, tak marže lékárny, a konečná cena v akci tak byla bezkonkurenční,“ popisuje fungování trhu s léky člen Asociace farmaceutických firem. 

„Lze tedy říct, že rozdíly v prodejních cenách mezi jednotlivými zeměmi jsou částečně způsobeny objektivními faktory (např. vysoké fixní náklady spojené s výrobou a prodejem farmaceutického zboží se promítají do různě velkých objemů prodeje na jednotlivých trzích, dále třeba rozdílná výše DPH v jednotlivých zemích apod.), částečně pak marketingovou strategií a prodejními akcemi,“ shrnul situaci Filip Vrubel. 

Závěrem na dotazy redakce pak ještě zdůraznil, že výše uvedené se týká jen volně prodejných léků a doplňků stravy. „U léků, které se vydávají v lékárně oproti lékařskému předpisu (receptu), je cenotvorba regulovaná (nejen u nás, ale ve většině zemí EU), a platí tam jiné mechanismy.“