Narozdíl od Německa a Česka má Francie ještě chvíli čas, než se bude rozhodovat o jejím dalším politickém směřování. Prezidentské volby proběhnou až v dubnu roku 2022. Nicméně, podle „průzkumu všech průzkumů“ serveru Politico zatím není ani zdaleka jasné, jak se situace vyvine. Favority jsou již dlouho současný prezident Emmanuel Macron a jeho vyzyvatelka Marine Le Penová.

Podle posledních průzkumů jsou na tom oba prezidentští kandidáti stejně, alespoň v prvním kole, oba by získali po 24 procentech. Až za nimi je s šestnácti procenty Xavier Bertrand od republikánů. Situace se podstatně liší od roku 2017, kdy první kolo bylo velice vyrovnané a hned čtyři kandidáti získali okolo dvaceti procent.

Průzkum serveru Politico – předpověď pro 2022 vs. výsledky roku 2017

Druhé kolo už pro Le Penovou není tak příznivé, na Macrona dle serveru stále ztrácí deset procentních bodů (45–55). Nicméně, i to je podstatně lepší výsledek než v roce 2017, kdy na každého jejího voliče připadali dva Macronovi. Macron totiž v mezičase čelil protestům žlutých vest, nespokojenost vyvolalo zdražení pohonných hmot, nemluvě o epidemii covidu, při které francouzské státní síly postupovaly velice tvrdě a i teď vyvíjejí značný tlak na očkování.

Jak pro server The Spectator napsal John Keiger, bývalý profesor francouzské historie z Cambridge, nelze vyloučit, že Le Penová bude nakonec obývat Elysejský palác. Píše, že republikánská fronta proti krajní pravici se hroutí, stigma z volby Le Penové mizí a řada lidí se začíná hlásit k jejím postojům ohledně národní suverenity, migrace, kriminality a bezpečnosti. A také na EU, vzhledem k tomu, jak unie podle Keigera nezvládla pandemii.

Je to právě EU, která by při výhře Le Penové prý nejvíce tratila, říká akademik, protože i když strana Le Penové již opustila požadavky na frexit, zůstává hluboce euroskeptickou. Keiger dodává, že Le Penová by ovšem musela získat i podstatnou část voličů v parlamentních volbách, aby mohla provést zásadní reformy. Navíc, někteří pak mohou z odporu vůči její osobě rezignovat.

„Vztahy mezi Francií Marine Le Penové a Bruselem budou silně otřeseny, pokud jde o politiku a způsoby, jak se věci řeší. Tradiční vřelý vztah mezi Francií a Bruselem, který pochází z eurofilního sdíleného vzdělanostního základu francouzských byrokratů, tedy studia politologie a administrativy, bude narušen. RN (strana Le Penové – pozn. red.) bude mít problém získat pro práci na ministerstvech kompetentní názorově spřízněné úředníky, kteří by dokázali čelit bruselským byrokratickým procesům, už vůbec nemluvě o změně směřování,“ předpovídá profesor.