Kishore Mahbubani v textu pro magazín Foreign Policy konstatoval, že polský premiér Donald Tusk shrnul současnou evropskou pozici v jediném souvětí. „Právě teď 500 milionů Evropanů prosí 300 milionů Američanů o ochranu před 140 miliony Rusů, kteří už tři roky nejsou schopni překonat 50 milionů Ukrajinců,“ napsal Tusk.
Evropani podle analytika udělali zásadní chybu, když počítali s tím, že jim Američané pomohou vždy a za všech okolností. Realita je však zcela jiná a Evropané měli být připraveni na to, že se Američané rozhodnou i jinak.
„Evropští lídři dnes pevně věří, že jsou v geopolitickém chaosu, protože jim prezident USA Donald Trump vrazil nůž do zad. Ve skutečnosti byl Trump ke svým lidem otevřenější než evropští lídři ke svým. Trump se upřímně zeptal: Proč bychom se my Američané měli obětovat pro bohaté Evropany? Naproti tomu evropští vůdci nikdy nebyli upřímní ke svým vlastním lidem,“ napsal Mahbubani.
Evropští lídři by podle analytika měli dělat věci, které je třeba dělat. I za cenu toho, že v příštích volbách nebudou zvolení. Jediní Evropané, kteří se aspoň částečně připravují na zlé časy, čímž vybočují z řady ostatních evropských národů, jsou dle analytika Poláci.
Ostatní Evropané uvažují tak akorát o využití zmrazených ruských aktiv, ale Mahbubani má za to, že kdyby k tomu došlo, znamenalo by to cosi hrozného.
„Evropští lídři také prosazují konfiskaci zmrazených ruských aktiv jako alternativní měkkou možnost. To by bylo katastrofální. Narušilo by to globální důvěru v udržení aktiv u Evropy. V očích naprosté většiny světové populace by to bylo považováno za přímou krádež ruského majetku, protože zabavení by nebylo schváleno mezinárodním právem. Každý Evropan, který o tom pochybuje, by si měl položit jednoduchou otázku: Proč se země představující 85 procent světové populace nepřipojily k Západu v uvalení sankcí na Rusko?“ nakladl řečnickou otázku.
Evropští vůdci by podle asijského analytika udělali lépe, kdyby se svých spoluobčanů v referendech zeptali, zda se postaví na stranu Ukrajiny tak razantně, že pro ni budou i krvácet – nebo zda si zvolí druhou variantu a Ukrajině sice pomohu, ale jen jako zemi, která sehraje roli neutrálního nárazníku mezi zbytkem Evropy a Ruskem.
„Evropa zkrátka nepotřebuje nic menšího než úplný strategický restart, který bude vyžadovat, aby přezkoumala všechny své současné předpoklady o našem světovém řádu. Dobrým způsobem, jak zahájit tento strategický restart, je, aby evropští lídři požádali své obyvatele, aby učinili těžká rozhodnutí. Je více než pravděpodobné, že Evropané budou volit moudřeji než jejich vůdci v poslední době a že budou obhajovat pragmatismus a kompromisy při řešení obtížných geopolitických rozhodnutí,“ uzavřel Kishore Mahbubani.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák