„Bezprecedentní veřejné hrozby čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi nedávno proletěly v otevřeném dopise skrze internet, demonstrujíce, že vnitřní opozice současnému směřování reforem z dílny čínského vůdce je stále velmi tvrdohlavá,“ píší Asia Times o otevřeném dopisu nazvaném „Loajální straníci žádají v otevřeném dopise Si Ťin-pchingovu rezignaci“.

Dopis, ač nepodepsán, zdůrazňuje všechny prezidentovy chyby, mezi které čítá od ekonomie po mezinárodní politiku, neposkytuje však žádné důvody či rozbory, pouze stanovuje, že to přece všichni vědí. Chybí v něm však zmínky o prezidentově boji proti korupci.

Dopis má však velmi vyhrůžný tón, který naznačuje, že v případě, že by Si neodstoupil, hrozilo by tak jemu a jeho rodině blíže neurčené nebezpečí. Zároveň nelze odtušit, jak velkou podporu mají pisatelé otevřeného dopisu, Asia Times však usuzují, že jelikož se snaží získat podporu na veřejnosti, nejedná se o silné hnutí.

Jedná se však o zcela bezprecedentní situaci, jelikož Si je prvním čínským lídrem, který se stal terčem otevřených výhružek od lidí, jež se sami identifikují jako jeho spolustranníci.

Podle Asia Times dopisu však chybí „politická logika“. „Pokud by autoři vzkazu byli opravdu loajálními členy strany, věděli by, že se musí podřídit vedení strany a tudíž by proti jejímu rozhodnutí neprotestovali – natož aby vyhrožovali jejímu lídrovi.“ Zdá se totiž, že touto formou volají po demokracii. Ale i v ní jsou výhružky smrtí zakázané a trestné. Cílem dopisu je tak zřejmě vnést zmatek do hlavní čínské politické strany.

• Celý text zde

Hlavním problémem, na který se dopis soustředí a skrze který chce vyvolat sympatie veřejnosti, je čínská ekonomika. Ta se stala terčem kritiky za to, že se jí nedaří tak jako dřív. Její restart by však vyžadoval opětovné zavedení všech korupčních procesů, proti kterým Siho vláda bojuje, či velkou reformou státem řízených podniků.

Návrat ke korupci by eventuelně znamenal konec Číny, stejně jako došlo k rozpadu Sovětského svazu, reforma státních podníků by pak mohla znamenat proměnu čínské společnosti jako takové, mohla by však také zemi uvrhnout do nové fáze rozvoje.

Si má tak nyní tři možnosti, jak postupovat. Buď si došlápne na autory dopisu a popožene reformy, nebo dovolí návrat ke starým strukturám, či bude prostě jen vyčkávat a buď dojde ke kolapsu státu, či k nějákému zázraku. Jak se zachová však zřejmé není.

Si Ťin-pching se narodil v Pekingu roku 1953, jako syn komunistického revolucionáře Xi Zhongxuna. V roce 1971 se stal členem Ligy komunistické mládeže a o tři roky později i členem Čínské komunistické strany. Vystudoval chemické inženýrství na Tsinghua University v Pekingu, posléze marxistickou filozofii a stal se doktorem práv. Do vysoké politiky se dostal v letech 1999 až 2000, kdy se stal guvernérem provincie Fujian.

Od roku 2008 byl viceprezidentem Čínské lidové republiky a v letech 2012 a 2013 nahradil svého předchůdce Hu Jintaa na pozici předsedy komunistické strany a prezidenta republiky. Proslul především svoji velmi tvrdou protikorupční kampaní a mnoha reformami, které mění tvář celé Číny jak na domácím tak i zahraničním poli. Si však sám neměl nikdy žádnou velkou opozici a ani nebyl v centru velkých politických a jiných skandálů.