Válka na Ukrajině stále pokračuje a podle washingtonského Institutu pro studium války pokrčují i snahy Ruska deportovat ukrajinské občany z obsazených ukrajinských území do hloubi Ruska a na Ukrajinu naopak dostat občany Ruska, aby toto území osídlili.

„Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hana Maljarová 26. dubna prohlásila, že rozsáhlé přesídlování obyvatel probíhá především z chudších a odlehlých oblastí Ruska na Ukrajinu. Maljarová poznamenala, že nejintenzivnější snahy probíhají v okupované Luhanské oblasti, a poznamenala, že Rusko také deportuje Ukrajince a násilně je přesídluje do Ruska. ISW již dříve informovala o konkrétních případech, kdy ruské úřady dohlížely na vylidňování a znovu osídlování oblastí okupované Ukrajiny, zejména v okupované Chersonské oblasti v průběhu roku 2022. Ukrajinské zdroje v říjnu 2022 poznamenaly, že ruské úřady v tehdy okupovaných částech Chersonské oblasti deportovaly do Ruska velké skupiny ukrajinských obyvatel pod záminkou humanitární evakuace a poté jejich domovy znovu osídlily ruskými vojáky,“ uvedl institut s tím, že Rusko potupuje tak, aby okupovaná území mohla snáz připojit k Rusku a aby zkomplikovalo případný návrat dnes okupovaných oblastí do ukrajinských rukou.

Podle ISW pokračuje Vladimir Putin v zesilování represí v případech, kdy kdokoli diskredituje ozbrojené síly Ruské federace rozmluvami o válce na Ukrajině. Podle ISW se tak Putin a jeho spolupracovníci snaží Rusy dotlačit k větší autocenzuře.

Zakladatel soukromé armády Wagnerovců Jevgenij Prigožin varoval, že až se v Bachmutu zlepší počasí, Ukrajina spustí protiofenzivu, která může ovlivnit oslavy 9. května, ruské oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce.

Podle informací britské veřejnoprávní BBC pokračují také boje o Bachmut a Ruské síly zde stále postupují, i když jen pomalu. Může se tak dít i proto, že Ukrajinci nemají u Bachmutu k dispozici dost munice.

Před rokem Volodymyr a jeho muži vystříleli všech 40 hlavní svého raketometu BM-21 Grad najednou. Nyní si mohou dovolit vystřelit na ruské cíle jen několik kusů najednou, upozornila BBC.

„Zatímco čekáme v řadě stromů, skrytí před zraky, Volodymyr dostává výzvu, aby vypálil z raketometu na ruské minometné postavení vzdálené asi 15 kilometrů. Jeho muži odstraňují větve maskující jejich vozidlo. Jedou k prázdnému poli vzdálenému asi kilometr a rychle zjišťují dostřel. Zvedají hlavně raket směrem k cíli, zatímco z dohledu ukrajinský dron vznášející se nad nimi vyhodnocuje jejich přesnost. Dozvědí se, že jejich první raketa minula cíl asi o 50 metrů, takže upraví výšku a vypálí další dvě a rychle se vrátí ke stromům, aby se kryli. Tentokrát se dozvídají, že zasáhli cíl,“ uvedla BBC.

Pár slov věnoval institut také rozhovoru čínského prezidenta Si Tin-pchinga s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym.

„Čínský prezident Si Ťin-pching v rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil, že základem ukrajinsko-čínských vztahů je vzájemný respekt k suverenitě a územní celistvosti. Si ve svém prohlášení jasně vyjádřil postoj Číny k ukrajinské nezávislosti a odmítl prohlášení čínského velvyslance ve Francii Lu Ša-je z 22. dubna, že postsovětské státy nejsou suverénní. …. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová vyjádřila široký souhlas s čínským mírovým plánem a obvinila Ukrajinu z jeho odmítnutí.,“ uvedl institut.

ISW upozornil, že existuje možnost, že Čína Rusko poskytuj v tažení proti Ukrajině nevojenskou podporu. 

Představitelé EU rozhovor ukrajinského a čínského prezidenta přivítali.

„Brusel výzvu přivítal a označil ji za „důležitý, dlouho odkládaný první krok Číny při plnění jejích povinností člena Rady bezpečnosti OSN", píše agentura AFP. Informaci převzal server Kyiv Post.

„Čínské vedení musí využít svého vlivu k tomu, aby přimělo Rusko ukončit agresivní válku, obnovit územní celistvost Ukrajiny a respektovat její svrchovanost, což je základ pro spravedlivý mír, " Mluvčí Evropské komise Eric Mamer

Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell v komentáři během návštěvy Kolumbie poznamenal, že tento rozhovor obou prezidentů je důležitý, ale je jen prvním krokem.

Bílý dům si telefonát pochvaloval, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby novinářům řekl, „myslíme si, že je to dobrá věc“.

Jak z Washingtonu, tak z Bruselu také zaznívá, že jakákoli jednání o míru je možné vést, jen pokud Ukrajina bude jednou z jednajících stran a odsouhlasí to, co bylo dohodnuto. Tak, ab Ukrajina dospěla k přesvědčení, že uzavřený mír může vnímat jako spravedlivý.

„Už dlouho říkáme, že chceme, aby tato válka skončila," řekl Kirby a dodal, že by mohla skončit „okamžitě“, pokud by Rusko stáhlo své jednotky z Ukrajiny.

V Moskvě rozhovor čínského a ukrajinského prezidenta hodnotí jinak. „Ukrajinské úřady a jejich západní pomahači již prokázali, že jsou schopni zmařit jakékoli mírové iniciativy," zaznělo z Moskvy.

Podle Kremlu ruská mírová iniciativa otevírá prostor k jednání, ale Kyjev podle Kremlu až dosud mařil všechny pokusy o vyjednávání. A pokud mají jakákoli jednání mít smysl, nesmí obsahovat nerealistické požadavky.