Za slunečného počasí vyrazily tisíce lidí do obchodních center a desítky pak na náměstí Republiky, kde se setkaly s pravou cenovou realitou.

Trhy! Pro koho?

Kromě mladých rodin s dětmi, které se přišly podívat třeba na skutečného oslíka nebo si zazvonit – a už ne na ruské kolo s jednou otáčkou za stokorunu, tu byla slyšet hlavně angličtina, ale také francouzština nebo němčina, převažovala však ukrajinština a ruština.

„To je tak akorát na čumendu,“ konstatovala starší paní, procházející se se založenýma rukama za zády mezi stánky. „Musím si zajít chuť…“

Bílá klobása, která připomínala tu originální, bavorskou, lákala především cizince. Ti, kteří zkusili, si, jak se zdá, moc nepochutnali. „Nešmakuje, že,“ konstatoval na to jízlivě jakýsi mladík, který se s odporem díval na všechny ty „občerstvovací stanice,“ jak sám říkal. Další muž jen nasával svérázný odér přepáleného tuku: „Mám rýmu, ale tohle cítím ještě pořád dobře,“ oklepal se.

(FOTO: Václav Fiala)

Zatím na zkoušku

Také ceny vánočních a adventních věnců a košíčků byly v řádu stovek. Nejobyčejnější kolem dvou stovek, ale také za pětistovku, i když nebyly příliš velké.

Těch několik desítek lidí, na které byly téměř v převaze prodejní stánky - ty byly zatím poloprázdné, ale pozdní odpoledne prý jsou o poznání lepší. Někteří prodejci signalizují slabé tržby, ostatní ještě nechtějí vynášet nějaké soudy, když to „všechno teprve začíná“. „Prostě, uvidíme. Rok od roku divnější. Možná bude nejdřív až mrtvolný klid a pak najednou se všichni utrhnou jako ze řetězu a pár dní před Vánoci začne šílenství. To zatím najdete v nákupních centrech, tam jsou fronty i na toalety,“ konstatuje jeden z prodejců, který nechtěl být za žádnou cenu jmenován ani fotografován.

(FOTO: Václav Fiala)

Slaďoučké, drahoučké

Půl litrovka plzeňské desítky za 60 korun a čtyřka kofoly za 50 korun. To jsou ceny nápojů. Různé teplé aromatické nealko i alkoholické punče atakují v objemu tří decilitrů stovku. „Strašně navoněné a přeslazené,“ konstatuje mladá maminka, která podle svých slov by na všechny tyto sladké nápoje uvalila nějakou velkou daň, nebo je rovnou zakázala.

(FOTO: Václav Fiala)

Běžnou limonádu nenajdete. „Jo, dřív byly různé ovocné nápoje, i alkoholické, ale dnes je to všechno samá umělotina,“ vzpomíná poněkud nostalgicky osmdesátiletá důchodkyně Jana. „Lepí se mi to všechno na patro, mám zalepené rty od samého cukru. Dnes už nepotkáte bezinky, jeřabiny, to byly bomby s vitamínem C,“ hodnotí s despektem. Kolemjdoucí ji slyší a oponuje: „Zas máme rakytník a další, jen to vědět, kde sbírat nebo kupovat. Tady je to o chemii, to s přírodou nemá nic společného,“ říká o poznání mladší žena. „Kdo by dnes sbíral šípek, to je strašně práce. A další generace to už ani nebudou znát a bude jen šípková příchuť,“ prorokuje smutně.

Z prodeje jakoby zmizelo cukroví ve formě čokolád. Milka už prý netáhne, a to hlavně kvůli porovnání ceny a kvality. Na vánoční cukroví je ještě čas, jeho výrobci čekají, že máslo trochu zlevní nebo někdo jej přiveze z Německa. Jiní se prý zase vrátí k rostlinným tukům, jako kdysi. „Dnes už kachní nebo husí sádlo mnoho lidí ani nedává a nezná,“ říká další žena. „Přitom tímhle vymazané buchty jsou nejlepší. Mladí by zase jen dávali olivový olej, jsou jako zbláznění zdravým životem, ale žijí v chemických vůních a příchutích od rána do večera.“

Veliké ruské kolo čeká na zájemce. Kromě pár Ukrajinců se na něj nikomu moc nechce. Stovka za otočení je pro mnohé už příliš. A argumentace, že je odtud hezký výhled, prý už neobstojí. Pro malé děti postačí živá zvířátka, která konec konců táhnou nejvíce. A dřevěný koník, na který se stojí větší fronta, než na jakýkoliv jiný stánek.